Rada pro tento den - 21. června

21. červen 2011
Rada pro tento den

Dozvěděli jsme se, jak správně natírat plot, zahradní branku, stůl na terase, pumpu a jiné předměty.

Optimální teploty pro ruční natírání jsou 18–25 °C, při nižších teplotách barvy pomaleji schnou, při vyšších vykazují vady v povrchu (není řeč o speciálních vypalovacích barvách). Pokud chceme barvu stříkat pistolí, pak do ní přidáváme buď ředidlo, nebo vodu, a to podle typu nátěrové hmoty 15–50 % ředidla, resp. 5–10 % vody (obvykle je to uvedeno v návodu). Ředidlo přidáváme do barvy (nikoliv obráceně), postupně a za stálého míchání; s barvou se rychleji smísí. Přidáváním vody do akrylátových barev snižujeme jejich kryvost, zvyšujeme průhlednost, ale také zhoršujeme vlastnosti, jako je pružnost, odolnost aj.

Polyuretanové laky jsou odolné, ale mohou časem žloutnout. Pokud před novým nátěrem starou barvu opalujeme letlampou, zůstane po odstranění původní barvy povrch mastný, musíme jej proto omýt ředidlem nebo technickým benzinem. Starou barvu lze před dalším natřením odstranit takzvanými odstraňovači nátěrů, pro dřevěné a jiné savé podklady si ale raději vybereme odstraňovače, které neobsahují vosky – mohly by se dostat do pórů a komplikovat další natírání. Když lazurovacím lakem natíráme členité plochy (např. kazetové dveře, palubky apod.), snažíme se na jeden zátah natřít souvislou plochu (jednu kazetu, jednu palubku), vyvarujeme se tak nepřesností při napojování už zaschnutých částí. Pokud je to možné (dveře, okna), natíranou část si položíme vždy vodorovně, abychom zabránili stékání. Jestliže lazurujeme v několika vrstvách, musíme počítat s tím, že po každé další vrstvě lazury podklad o něco ztmavne.

Další tipy pro natírání najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.