Rada pro tento den - 20. října
Proč se tak nádherně liší odrůdové chutě vín?
Vinařské moudro praví: „Odrůda révy vinné je matkou vína, půda a poloha vinice je otcem vína a ročník je jeho osudem“. Česká republika a zejména vinice na Moravě mají velkou přednost v obrovské odrůdové rozmanitosti vín. Oproti jiným zemím mají tuzemští vinaři k dispozici velký výběr odrůd pro výrobu zajímavých aromatických vín bílých i červených. Odrůdová typičnost a zvýrazněná aromatičnost moravských vín je dána polohou Moravy v severní části evropské vinařské oblasti, tedy i chladnějším počasím. Zejména střídání teplých dnů a studených nocí zvýrazní odrůdové aroma. Na slunečném jihu Evropy teplo dodává vínu vyšší obsah alkoholu, ale ubírá mu na aromatičnosti.
A tak se například Ryzlinku rýnskému říká král vín, neboť má velmi jemné vznešené aroma připomínající ve vůni lipový květ nebo zelené jablíčko. Někdy v něm lze nalézt chutě označované jako medovost a minerálnost. Odrůdovou typičností ryzlinku rýnského vyniká okolí Bzence, výjimečný je z vinice Šobes, která leží v meandru Dyje na Znojemsku. Jemné úpravy všech rybích specialit má doprovázet právě tato odrůda.
Mimořádné se na Moravě daří také odrůdě Sauvignon. Klima a rozmanité půdy dávají vzniknout světovým Sauvignonům s typickými vůněmi a velkou rozmanitostí. Ve vůni a chuti je typická kopřiva nebo broskev. To objeví i naprostý laik. Dále v Sauvignonu můžeme objevit černý rybíz, často angreštový kompot nebo grep. Vynikající Sauvignony mají na Mikulovsku a zvláště na Znojemsku.
Rozmanitými vůněmi vyniká také červené víno odrůdy Cabernet Sauvignon: aroma černého rybízu doplňuje podle zralosti vůně třešní, ostružin, tabáku, cedrového dřeva i trávy. Velmi ceněné víno až časem dosáhne sametové lahodnosti.
Další podrobnosti o odrůdových vínech najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.