Rada pro tento den - 19. května

Existují výnosné odrůdy ostružiníku, které lze pěstovat na zahradě na opoře i volně. Aby stále dobře plodily a odolávaly chorobám, potřebují důkladný a pravidelný řez.
Již při jarní výsadbě zkrátíme dlouhé výhony na dva až tři pupeny, čímž podpoříme růst mladých výhonků z kořenových oček.
U poléhavých typů ostružiníku i u tzv. malinoostružiníku je lepší vybudovat opěrnou konstrukci už před výsadbou, aby se vyrůstající, ještě nezdřevnatělé bylinné prýty nevylamovaly.
Jakmile olistěné pruty po výsadbě dorostou výšky kolem 1 m, rovnoměrně je rozmístíme a přivážeme k opoře.
V prvním a ve druhém roce po výsadbě necháváme tři výhony.
V dalších letech v plné plodnosti ponecháváme u poléhavých ostružiníků vždy po šesti výhonech, ostatní slabší a přebytečné výhony odřežeme u země.
U silně rostoucích odrůd se doporučuje pro snadnější sklizeň zkracovat konce prýtů ve výšce kolem 2 m. U bujně rostoucích plazivých ostružiníků i malinoostružiníků je letní i předjarní řez nezbytný. Pokud letní řez na předčasných letorostech vyrůstajících z paždí listů neuděláme, keř přehoustne.
Jakmile letorosty dosáhly délky 30 cm, zkrátíme je (nejlépe v červnu) na čtyři až pět listů, rostliny budou přehlednější, prosvětlené a snadno je vyvážeme či tvarujeme.
Dvouleté výhony po sklizni odumírají, můžeme je tedy už na podzim odřezat těsně u země, nebo je ponecháme přes zimu, aby částečně chránily před mrazem mladé prýty, a odřežeme je těsně u země až na jaře. Uvedený řez každoročně opakujeme.
Postranní výhony řežeme v oblastech s mírným klimatem už koncem srpna až počátkem září, kdy bazální část začíná dřevnatět a ponechaná očka už neproraší. Bývá ovšem lepší nechat řez až na jaro, na dobu těsně před rašením.
Postranní výhony krátíme na dva až tři pupeny, z nichž vyrostou letorosty, které kvetou a plodí.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz.