Rada pro tento den - 18.8.

Tento problém trápí feny dost často, zvláště feny dobře živené, které mají nedostatek pohybu. Falešná březost se obvykle projevuje tím, že mezi padesátým a sedmdesátým dnem po hárání se feně začne zvětšovat mléčná žláza, v níž se tvoří mléčný sekret. V mnoha případech se také zvětšuje děloha a někdy se může objevit i slabý výtok z přezky. Chovatel si ale nejčastěji všimne změn v chování feny. Fena bývá mazlivá, "pofňukává", v bytě je neposedná a většinou víc žere (jsou ovšem i feny, které stravu úplně odmítají). Venku je fena většinou lenivá, odmítá chodit na delší procházky a hned po vyvenčení se chce vrátit domů. Věnuje se více svým hračkám, které různě přenáší, nebo si je ukrývá v pelíšku. Fena často hrabe, schovává se, třese se a občas zvrací. Ovšem říci, že fena má falešnou březost není tak jednoduché, příčinou některých výše uvedených příznaků může být i jiné, závažnější onemocnění. Při sebemenších pochybnostech je proto lepší navštívit veterináře. Ten fenu důkladně vyšetří a doporučí další péči. Pokud příznaky falešné březosti trvají dva až tři týdny a pak spontánně zmizí, není třeba se znepokojovat. V tomto období snížíme feně krmnou dávku (resp. její vydatnost), dopřejeme jí více pohybu a zabavíme jí všechny hračky (fena je má místo štěňat a "tvoří" pro ně mléko). Lokální ošetření mléčné žlázy není vhodné, protože obklady či nanášení mastí fenu dráždí a stav zpravidla zhoršuje. U fen, které si samy odsávají mléko, je nutná krycí košilka. Pokud příznaky falešné březosti trvají déle než tři týdny, jsou výrazné, nebo se opakují po každém hárání (u některých fen jsou dokonce celoroční), musíme již hovořit o onemocnění, které pro fenu může mít vážné následky. Často dochází k zánětům dělohy nebo k zánětu, respektive nádoru mléčné žlázy. V těchto vážných případech je pak často jedinou možností léčby kastrace (ovariohysterektomie).