Rada pro tento den - 18.2.

Časté jsou například dotazy, zda může pes svého pána či jeho rodinu nakazit toxoplazmózou. Odpověď pak může znít asi trochu drsně, ale je pravdivá: "Pokud pejska nesníme syrového, tak ne." Při toxoplazmóze se totiž vývojová stadia těchto parazitů zapouzdří ve svalovině zvířete, dále se nevyvíjejí a pes je tudíž nemůže vylučovat do svého okolí. Pes nemůže přenést na naše dítě ani roupy, protože tento druh parazita se u psů vůbec nevyskytuje. Rovněž borelióza není přímo přenosná ze psa na člověka. Člověk se může nakazit jedině infikovaným klíštětem, které si pes přinese domů. Pes nemůže být ani zdrojem mononukleózy, kterou vyvolává vir, jehož hostitelem je opět pouze člověk. Pes nás také nemůže nakazit angínou, ani spálou. Jedinou významnou nemocí přenosnou ze psa na člověka je u nás tzv. toxokaróza (nikoli tedy toxoplazmóza). Toxokaróza je napadení škrkavkami. Hlavním zdrojem tohoto onemocnění bývají štěňata a mladí psi, jejichž výkaly obsahují vajíčka škrkavek. Nejčastěji tedy bývají postiženy děti, které ještě nemají dostatečné hygienické návyky. K tomu, aby vajíčka škrkavek mohla nakazit člověka, musí "dozrát" ve vnějším prostředí (písek, hlína). Do lidského těla se dostanou při jídle neumytýma rukama. Drobné larvičky škrkavek, které se z lidského střeva dostanou do jeho krevního oběhu, se pak usídlí v různých orgánech včetně oční sítnice. V tomto případě může infekce i trvale poškodit zrak. Prevence před onemocněním škrkavkami spočívá v důsledném odčervování účinnými tabletami, které psům podáváme v pravidelných intervalech, doporučených veterinářem.