Rada pro tento den - 18.11.

Tato vodní rostlina známá také pod českým názvem tokozelka pochází z povodí Orinoka v Jižní Americe. V subtropických a tropických oblastech se velmi rychle rozrůstá výhony a je tam často pěstována jako krmná rostlina. Mnohde je to však i velice obávaný plevel, který dokáže v krátké době zarůst velké vodní plochy a znemožnit tak na nich lodní dopravu a rybolov. U nás se pěstuje jako okrasná jezírková rostlina pro svůj neobvyklý vzhled. Vodní hyacint má oválné listy, které vyrůstají z jakýchsi podlouhlých až kulovitých plováků a hlavně rozkvétá nádhernými fialovomodrými květy. V létě, kdy se teploty pohybují kolem 23-30 °C, se množí stejně rychle jako v tropech a bohatě nakvétá. Pěstujeme jej v mělčích vodách (20-50 cm), nejlépe se mu daří, pokud může na dně zapustit kořeny do hlinitopísčitého substrátu. Rostlinu můžeme pěstovat venku v jezírku od jara do podzimu, pokud teploty neklesají pod 5 °C. Poté musíme vodní hyacint umístit na zimní stanoviště. Zde vyžaduje poměrně náročnou péči a zhusta se nedožije jara. Základní chybou je totiž domněnka, že jako tropická rostlina musí být vodní hyacint přes zimu pěstován při vysokých teplotách. Ovšem pro zdárný vývoj tato rostlina potřebuje i dostatek světla, nejlépe se jí daří při délce dne 11-13 hodin. Během našich krátkých zimních dnů se však postupně vysiluje a odumírá. Tokozelkám zimujícím v teple musíme proto uměle přisvětlovat a prodloužit jim den na 12 hodin, nebo je zimujeme ve světlých chladnějších prostorách při 15-20 °C, kdy nižší teplota omezí, až téměř zastaví růst a kratší den jim pak nevadí. Ať již rostliny zimujeme v teple nebo chladnu, umístíme je do ploché nádoby, na dno dáme asi 3-6 cm hlinitopísčitého substrátu a dolijeme asi 10-15 cm vody, aby hyacinty mohly v substrátu zakořenit. Rostliny pravidelně kontrolujeme, odstraňujeme odumřelé listy a výhony, které by jinak zahnívaly, a pravidelně doplňujeme vodu.