Rada pro tento den - 17.2.

Tady jsou čtenářské tipy:

František Tuháček z Blatné doporučuje:
Sklo lze běžně vrtat, není-li moc staré, normálním vrtákem na vrtání do zdí a betonu. Vrták však musíme přebrousit na způsob vrtáku do železa. To znamená odbrousit původně negativní fazetku, která má prodloužit životnost vrtáku. Další velice důležitou věcí je, abychom vrtané sklo podložili zase sklem a nevrtali ho na měkké podložce. Chladíme obvykle naftou či petrolejem. Vrtáme pomalu a bez příklepu. Zrcadla vrtáme od postříbřené strany.
Kolem zamýšleného otvoru vytvoříme ohrádku z dětské plastelíny, naplníme ji petrolejem a můžeme vrtat.

"Chce to trpělivost a cit," zdůrazňuje i Jiří Sosna z Prahy a radí podobně:
Použijeme nový, ještě nepoužívaný vrták s videovým hrotem určeným pro vrtání do kamene. U vrtačky vypneme příklep a upneme ji do stojanu, abychom zajistili kolmé vedení ke sklu, které musí ležet na pevné a rovné podložce. Na skle fixem označíme střed budoucího otvoru a kolem vytvoříme kruhové ohraničení (asi 20-25 mm) ze sklenářského tmelu nebo z plastelíny. Vyplníme ho petrolejem, který bude vrt chladit a mazat. Začínáme pomalým chodem vrtačky. Mírným tlakem posunujeme vrták do řezu, dokud se nechytí, potom vyššími otáčkami vrtání dokončíme. Snažíme se držet konstantní přítlak a vrták ze záběru nevysunujeme, dokud není otvor dokončen. Nejdříve bychom si však měli vrtání vyzkoušet nanečisto na zkušebním vzorku skla.
Tyto a další kutilské rady najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz.