Rada pro tento den - 17.12.

Jednotlivé rostliny jmelí mají různý obsah látek podle toho, na jakém stromě rostou. Za nejkvalitnější se považuje jmelí z jabloně, hlohu, dubu nebo borovice. Nejvíce účinných látek pak mají rostliny sbírané v březnu, listopadu a prosinci. V současnosti se jmelí používá především ke snížení krevního tlaku (rozšiřuje vlásečnice), proti arterioskleróze, poruchám vegetativního nervového systému i k podpůrné léčbě některých nádorových onemocnění. Účinky přisuzované jmelí jsou však mnohem širší: údajně působí močopudně, tlumí některé bolesti hlavy, závratě, zmírňuje pocity návalu krve do hlavy (zejména v klimakteriu), reguluje vylučování žluči a ovlivňuje činnost slinivky břišní. Má také protirevmatické účinky, potlačuje zvýšenou činnost štítné žlázy, pomáhá při některých projevech senné rýmy, udržuje čilost, pomáhá při tělesném a duševním přetížení, padoucnici (epilepsii), hysterických záchvatech, hučení v uších, používá se při příznacích stáří, pomáhá při závratích, zastavuje krvácení, užívá se při zvýšené činnosti štítné žlázy, při výskytu křečových žil nebo bércových vředů, prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých atd. V kosmetice se výtažky ze jmelí uplatňují v krémech a emulzích určených ke zklidnění podrážděné citlivé kůže a proti nadměrné tvorbě lupů. Ovšem pozor, tato prakticky všestranná léčivka je současně i značně jedovatá. Nejjedovatější je údajně jmelí rostoucí na topolech, a proto se toto jmelí ve farmacii vůbec nepoužívá. Jakémukoliv používání jmelí by tedy měla předcházet konzultace s lékařem. V žádném případě by se nemělo užívat při nedostatečné činnosti srdce a ledvin.