Rada pro tento den - 17.11.

17. listopad 2010
Rada pro tento den

Dnes se dozvíme, jak na jedovaté pokojové rostliny.

Z internetového Receptáře vybíráme užitečné rady a tipy
Jedovaté pokojové rostliny
Pokojové rostliny zpříjemňují bydlení, některé však mohou ublížit malým dětem, domácím zvířatům, především ptákům, morčatům či králíkům. Obsahují jedovaté látky. Vedle otravy mohou způsobit vyrážky či alergie. Nebezpečné rostliny je nutné umístit z dosahu malých dětí a zvířat, nebo se jejich pěstování raději vzdát.

V přírodě se rostliny brání jedem proti sežrání. Pes ani kočka obvykle rostliny neokusují. Pro bytové kočky se hodí pěstovat trochu trávy v hrnku či truhlíku, pak nechají ostatní zelené na pokoji. Morče a králík ovšem zelené rostliny lákají. Stačí je umístit tak, aby na ně nedosáhli. Volně pouštěný papoušek bývá také ohrožen; jedovatost rostliny nemusí rozpoznat.

Rostliny z čeledi amarylkovitých obsahují alkaloidy působící jako nervové jedy. Jsou soustředěny především v cibuli, nebezpečné jsou však i ostatní části rostliny, jako je klívie (řemenatka), amarylis, krvokvět, takzvané sloní ucho (Haemanthus) či hvězdník (Hippeastrum).

Pro dekorativní, šípovité tmavozelené listy se světlou žilnatinou je stále častěji pěstovaná alokázie, která dokáže podráždit pokožku už při pouhém dotyku. Patří do stejné čeledi jako dieffenbachie, monstera, potos, filodendron či anthurium známé bizardními květy. Všechny tyto rostliny obsahují toxické látky a krystalky šťavelanu vápenatého. Po pozření dráždí sliznice a mohou vést k otokům a vážným dýchacím obtížím.

Neškodný není ani půvabný brambořík. Obsahuje jedovatý saponin cyclamin, který způsobuje rozpad červených krvinek.

Další tipy najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.