Rada pro tento den - 17. května

K vytvoření ostrůvků v mělčích částech okrasných a koupacích jezírek nebo svěžích zelených stěn na jejich březích jsou ideální rákosovité rostliny. Oblíbené jsou především orobince, takzvané doutníky. Říká se jim tak kvůli hnědě zbarveným, nápadným šišticovitým květenstvím.
Orobince jsou víceleté byliny středního až velkého vzrůstu (60–500 cm). Připomínají trávy i bambus.
Vyskytují se po celém světě a některé druhy rostou na mělčinách a březích poloslaných vod.
Jak doutníky dozrávají? Květenství orobince jsou oboupohlavná, složená ze dvou nad sebou uspořádaných válcovitých palic. Rostliny kvetou podle druhu v květnu až srpnu. Horní palice nese květy samčí, brzy po odkvětu opadává a zůstává po ní jen „anténka“, pod níž je dolní samičí květenství. Právě ta tvoří typické doutníky.
Doutníkové květenství se po dozrání rozpadá ­ uvolňují se z něj ochmýřená semena, která vítr roznese do okolí.
Listy jsou dlouhé (často delší než květní stonky), úzké a ploché.
Podle druhu vysazujeme rákosí do hlinitopísčitého substrátu v podmáčeném břehu nebo mělké vodě na jaře do hloubek většinou kolem 30–80 cm. Rozmnožíme je tak, že kdykoliv v průběhu vegetace rozdělíme trsy.
Orobince vytvářejí síť hustě rozvětvených podzemních oddenků, jimiž se rychle šíří do okolí. V přírodě mnohdy vytvářejí na březích a mělčinách husté, neprostupné porosty.
Většina běžně pěstovaných orobinců přečká mráz, a tak mohou být venku vysazené celoročně.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz.