Rada pro tento den - 16.7.
Pokud se chystáte koupat ve volné přírodě, možná byste rádi věděli, jaká voda vás v přírodním koupališti čeká, případně kdo za její kvalitu zodpovídá. Z červencového čísla časopisu Receptář jsme pro vás vybrali několik rad.
Prvním typem koupališť jsou takzvaná klasická koupaliště ve volné přírodě, provozovaná soukromou osobou či firmou, kde se obvykle vybírá vstupné. Provozovatel musí podle zákona pravidelně sledovat jakost vody, výsledky laboratorních rozborů předkládat příslušné hygienické stanici a také zajišťovat další služby - například sběr odpadků, provoz záchodů, čištění ploch na koupališti a podobně.
Dalším typem jsou povrchové vody, které mají statut takzvané koupací oblasti, a které neprovozuje soukromý subjekt. Nevybírá se zde vstupné a u většiny těchto vodních ploch také nenajdete žádné doplňkové vybavení jako záchody, odpadkové koše a podobně. O kvalitu vody je povinen dbát stát - kvalitu vody sledují krajské hygienické stanice. Jak soukromí provozovatelé, tak krajské hygienické stanice jsou povinni vhodným způsobem o výsledcích hodnocení kvality vody informovat návštěvníky koupališť. Na ostatních vodních plochách ve volné přírodě, kde není koupání zakázáno, kvalitu vody z hlediska využití pro koupání nikdo nesleduje - koupání tam je tedy na vlastní nebezpečí, přičemž za koupání dětí v tomto případě zodpovídají rodiče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.