Rada pro tento den - 16.10.

Na jaře můžeme na vyvýšených záhonech například výhodně rychlit zeleninu. Organická hmota, kterou na vyvýšený záhon navrstvíme, totiž při svém rozkladu uvolňuje teplo - pod povrchem půdy bývá až o 10°C vyšší, než je teplota okolní půdy a záhon se tak stává jakýmsi teplým pařeništěm.
Vysoký záhon zakládáme tak, že vyhloubíme jámu hlubokou asi 60 cm a širokou 140-160 cm - více raději ne, abychom pohodlně dosáhli do středu záhonu. Dno a případně i stěny jámy vyložíme hustým pletivem proti hlodavcům a stěnu zpevníme například dřevěnými kůly. Ale jámu můžeme i vyzdít nebo obložit plechem. Zpevnění by mělo sahat do výše 100-120 cm nad úroveň terénu. Čelní stranu necháme při stavbě otevřenou, abychom mohli pohodlně navážet materiál. Do záhonu můžeme použít každý materiál, který je rozložitelný a neobsahuje nežádoucí látky.

Začneme většími kusy dřeva včetně silnějších polen. Na ně přijde drobnější dřevěná drť, větve atd., pak například nepotřebné knihy, papír, lepenka, textilie, které neobsahují umělé vlákno, drny, peří, kožešiny, následuje vrstva kompostu a úplně nahoru navršíme kvalitní zahradní zeminu. Velmi vhodným materiálem je hnůj, který můžeme přidávat postupně do jednotlivých vrstev, aby došlo k rychlejšímu nastartování procesů rozkladu a přeměny. Dřevo a papír můžeme posypat mletým vápencem, aby po jejich rozkladu nebyl substrát příliš kyselý.

Do záhonu raději nedáváme barevně potištěný papír, který může obsahovat škodlivé látky, vhodné není ani dřevo jehličnanů, které je impregnované smolou a prakticky se nerozkládá, velice neochotně se také rozkládá dřevo akátové, které proto raději použijeme na stavbu ostění.

Během vrstvení materiál poléváme vodou a pěchujeme, aby v záhonu nevznikaly dutiny. I tak musíme počítat s tím, že záhon bude trochu sedat. Proto je lepší jej založit už teď na podzim, na jaře pak jen doplníme zeminu a můžeme sázet.