Rada pro tento den - 15.9.

Návod mimo jiné najdete v unikátním Muzeu lidových pálenic ve Vlčnově u Uherského Hradiště.

Na Moravě jsou nejrozšířenější surovinou k přípravě kvasu plody slivoně, což jsou hlavně švestky, v kraji též nazývané trnky. Hodí se i slívy a pro účely pálení jsou obzvlášť vhodné durancie, nazývané také kadle. Plody slivoně mají kromě vysokého obsahu cukru tu výhodu, že nejsou náchylné k hnilobě. Do správně založeného kvasu, bez kterého nelze dobrou slivovičku vyrobit, by měly přijít dobře vyzrálé nenahnilé plody, sklizené ze stromu co nejpozději a pokud možno naráz. Po sklizni by se švestky měly nechat asi pět dní odležet na stinném místě na zahradě a teprve poté naložit do nádob (nejlépe dřevěných). Dodnes existují tři názory, jak švestky před založením kvasu upravit. Jedna skupina ovoce drtí i s peckami, druhá švestky nechává neporušené a třetí ovoce pouze pomačká a pecky nechává vcelku.

Obvykle nezakryté nádoby s kvasem se umístí na zastřešené teplé místo. Kvas je hotov, když se na povrchu kvasu prolomí takzvaný koláč. Poté se nádoby s kvasem umístí do chladu, aby kvas nezoctovatěl. Příprava kvasu z dalších druhů ovoce (jablka, hrušky, třešně, jalovčinky pro borovičku) vyžaduje specifické postupy. Švestkové kvasy se pak na Moravě obvykle vypalovaly kolem Vánoc. Ale s hotovým kvasem na slivovici můžeme zamířit do dobré pěstitelské pálenice i dříve.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách praha.rozhlas.cz. Celý článek o Muzeu lidových pálenic ve Vlčnově najdete v zářijovém čísle časopisu Receptář.