Rada pro tento den - 15. dubna
Z dubnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady pro zahrádkáře, kteří uvažují o tom, že založí skalku.
Nejprve zjistíme, jaké podmínky můžeme skalničkám na zahradě připravit. Na skalce bychom měli pěstovat pouze ty druhy, které vyžadují podobné podmínky. Pokud máme v zahradě více míst pro zbudování skalky, máme situaci usnadněnou, výběr rostlin budeme mít větší a vybraným druhům můžeme přizpůsobit parametry skalky. Například skalka pro stínomilné rostliny by měla mít sklon k severu, případně být zastíněná přilehlou vegetací či stavbami, pro rostliny světlo a teplomilné musí být zase skalka orientována k jihu či západu. Důležitý je i výběr kamenů a základního pěstebního substrátu tvořícího výplň mezi skalkovými kameny – skalka pro suchomilné druhy musí mít dobře propustný a rychleji vysychající substrát s dostatečnou drenážní vrstvou, skalku pro vápnomilné rostliny postavíme z vápencových kamenů a do substrátu přidáme mletý vápenec či vápencovou drť a naopak skalka pro kyselomilné rostliny (např. rostliny vřesovištní) bude tvořena z velké části kyselým rašelinovým substrátem a kameny s kyselou či neutrální reakcí.
Na jednom pozemku můžeme kombinovat i několik stylů skalek, ať již každou postavíme samostatně, v různých koutech zahrady, nebo na sebe budou nenásilně navazovat. Jednotlivé styly skalek nejsou striktně definované, následující přehled nabízíme jako určité vodítko a inspiraci. Nejčastěji se v našich zahradách setkáme s klasickou stupňovitou dekorativní skalkou. Obdobné bývají skalky přírodní, které jsou však vhodné pro větší pozemky a parkové úpravy. Častým typem skalek jsou nejrůznější suché zídky, které jsou vhodné do zahrad všech stylů i velikostí a mohou být postavené jak z přírodních, tak z umělých materiálů. Mezi nejkrásnější a zároveň na údržbu nejnáročnější skalky patří malá i velká alpina a specifickou skupinu tvoří různé druhy miniskalek vytvářených v nejrůznějších typech nádob.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.