Rada pro tento den - 14.8.

Mnoho zahrádkářů se domnívá, že tyto ovocné stromy se řezat nesmějí. Pravda je to však jen částečná. Meruňky snášejí hluboký zmlazovací řez, ovšem jen ve vhodné době, tedy co nejdříve po sklizni, nebo při vyšších teplotách, které přispívají k hojení řezných ran. Letorosty zničené moniliovým úžehem květů a větve s výronem klejotoku samozřejmě odstraňujeme průběžně během vegetace. Rovněž je nezbytné odstraňovat bujně rostoucí nadměrně dlouhé letorosty. V předcházejících letech stromy příliš nerodily, proto zřejmě letorosty více narůstaly. Pokud jsme vynechali letní řez, vytvořily se nadměrně dlouhé jednoleté výhony (80-120 cm). Na rozdíl od jabloní mají meruňky i většina peckovin o rok kratší nástup do plodnosti.
V prvním roce se na letorostech zakládají květní pupeny a hned v následujícím roce nové výhony plodí. To však platí u letorostů, které mají přiměřenou délku 20-30 cm. U dlouhých výhonů se květní pupeny zakládají jen ve vrcholových částech, dolní části jsou často holé nebo jen s listovými pupeny. Proto když letorosty narostou do již zmíněné přiměřené délky 20-30 cm, jejich vrchol zaštípneme nehtem. Uděláme to zpravidla již v druhé polovině května, případně i později. Po zaštípnutí se začne tvořit žáídoucí boční obrost, na němž se květní pupeny založí daleko ochotněji než na nadměrně dlouhých letorostech. Květní pupeny na předčasném obrostu pak kvetou v následujícím roce o 3-5 dní později než na "starém" dřevě. To může být výhodné zejména při nepříznivém počasí s pozdními jarními mrazíky v průběhu květu, kdy získáme uspokojivou sklizeň i v méně příznivých letech. Loni si zahrádkáři stěžovali také na usychání větviček meruněk, višní a třešní. Většinou byla příčinou moniliová spála květů a moniliová hniloba plodů, což souvisí právě s tvarováním korun stromů. Meruňky, višně i třešně lze totiž dobře ošetřit fungicidy pouze tehdy, když jsou jejich koruny dostatečně prosvětlené a nepříliš vysoké.