Rada pro tento den - 14. dubna

Na jedné z internetových stránek její návštěvníci například řeší problém plísně v místnostech, kde byla instalována dokonale těsnící plastová okna, ale venkovní stěny nemají zateplení. V zimě jsou pak stěny chladné natolik, že se na nich a v nich sráží vzdušná vlhkost. A čím víc topíme, tím víc sytíme vzduch vlhkostí a dáváme tak víc šanci plísním. Řešením je tedy i zateplení zdí, výměna oken nestačí. Pokud vzešlé plísně, které jsou houbového původu, na zdi postříkáme savem, sice zbělí a splynou s omítkou, ale houba uvnitř zdi poroste dál. Musíme tedy použít prostředek, který prosákne i do zdi. I tak je to jen dočasné řešení do doby, než přistoupíme k rekonstrukci či sanaci celé zdi. V diskusi k příspěvku je také zmínka o takzvaných vápeno–křemíkových deskách, které se jako izolace instalují na vnitřní stěny místnosti a které vstřebávají přebytečnou vlhkost a kontrolovaně ji uvolňují do vzduchu v místnosti. Tyto desky jsou certifikované v Německu.

Na jiné internetové stránce se zdůrazňuje, abychom v žádném případě nestírali plíseň nasucho, protože tak rozprášíme spory houby. Plísně tedy likvidujeme mokrou cestou. Účinné protiplísňové látky se kromě toho během několika dní rozkládají a proto je třeba zdi dezinfikovat opakovaně. Je tedy vhodná prevence, kdy zdi vymalujeme barvami, do kterých jsme přidali speciální dezinfekční prostředek a tento nátěr pak opakujeme minimálně dvakrát. V obchodech se rovněž prodávají malířské barvy, které již dezinfekci obsahují, či mají na etiketě přímo napsáno, že barva je určena k likvidaci plísní. A důležitá rada na závěr: jakmile najdeme první příznaky plísně, okamžitě na to reagujeme. Vyjde to levněji, než kdybychom později museli sanovat celý byt.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.