Rada pro tento den - 14. března
Ve volné přírodě, ale i na zahrádkách či v bytech u nás roste několik stovek jedovatých rostlin. Najdeme mezi nimi druhy prudce jedovaté, jedovaté i druhy jedovaté jenom mírně.
Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) je známý keř, který bývá využíván v živých plotech. Všechny části rostliny obsahují alkaloidy, které po požití způsobují průjem, silné křeče, poruchy dýchání a centrální nervové soustavy, někdy až se smrtelnými následky. Zimostráz je jedovatý nejen pro člověka, ale i pro hospodářská zvířata. Velmi tvrdé zimostrázové dřevo vyhledávají řezbáři a výrobci hudebních nástrojů.
Brslen evropský (Euonymus europaea) – jeho semínky ukrytými v růžových tobolkách se s oblibou živí drobné ptactvo. Pro člověka jsou však plody brslenu jedovaté. Jedovaté jsou i ostatní části rostliny - otrava se projeví za 12–18 hodin nevolností, zvracením, průjmy, zvýšenou teplotou a poruchami krevního oběhu. Za smrtelnou dávku pro dospělého člověka se považuje 30 tobolek. Zaznamenány byly dokonce i otravy truhlářů, kteří zpracovávali nádherné žluté dřevo brslenu.
Tenura pyskatá (Sansiviera trifasciata) neboli tchýnin jazyk. Tato rostlina pochází ze západní Afriky a ve všech svých částech obsahuje jedovaté saponiny, které vyvolávají zvracení, nevolnost, bolest hlavy a poruchy trávení. Zlí jazykové tvrdí, že název tchýnin jazyk rostlina získala právě proto, že je jedovatá.
Plamének (Clematis L.) Všechny plaménky obsahují glykosid ranunkulin, který může způsobit vážné otravy. Díky pálivé chuti všech částí rostlin však nejsou otravy časté. Čerstvě rozdrcené listy přiložené na pokožku mohou vyvolat puchýře, zrudnutí a záněty.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v březnovém čísle časopisu Receptář
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.