Rada pro tento den - 13.2.

Není to jednoduché, protože samci sklípkanů mají kratší život a dříve dospívají než samice. Žijí obvykle pouze rok, zatímco samice podle druhu pět až dvacet let. Ani odlišení samce a samice není samozřejmé - samci se často liší pouze tím, že mají na holeních trny a na koncích makadel bulby. U některých druhů se samci od samic liší i velikostí a barevnými vzory. Do společného terária dáváme obě pohlaví pouze pro účel páření - i při něm se ale musí mít samec před samicí na pozoru. Domlouvají se rituály, nejčastěji podupávají a vydávají rozličné zvuky. Namlouvání trvá i hodiny, spáření jen minuty. Ovšem někteří stromoví sklípkani se namlouvají měsíce - proto spolu oba musí být odpovídající dobu i v teráriu. Samcům většiny druhů je nutné po páření umožnit okamžitý ústup. Chovatelé proto mívají připravené dlouhé hůlky na oddělení páru. Při samotném páření samec vkládá sperma do pohlavního otvoru samice. Vajíčka jsou však oplodněna až později, když je samička klade do upředeného kokonu. Poté kokon pečlivě obaluje mnoha dalšími vrstvami vlákna a vyztužuje žahavými štětinami. Od páření do kladení mohou uplynout týdny až měsíce, záleží na druhu i jídelníčku a vhodných podmínkách. V této době potřebuje samička zvýšený přísun potravy - těsně před kladením ji však přijímat přestane. Matka kokon s oplodněnými vajíčky bedlivě střeží a brání. Potřebuje naprostý klid, ve stresu může vajíčka opustit i sežrat. Za několik týdnů se vyklubou malé bělavé nepříliš pohyblivé larvy, které čeká mnohonásobné svlékání a růst. Samička se o ně stará i pár dní po vylíhnutí. Teprve po druhém svlékání se podobají rodičům stavbou těla i barvou, a začnou přijímat potravu. Podle velikosti jim podáváme octomilky, později cvrčky. Mnozí chovatelé odebírají samici kokon po měsíci a mladé sklípkany odchovávají sami. Samici je však třeba nabídnout alespoň jiný kokon vycpaný vatou, který zmírní její zármutek a stres.