Rada pro tento den - 13. dubna
Z dubnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jak pěstovat špenát.
Tradovaný obdivuhodně vysoký obsah železa v této zelenině, kterou proslavila filmová postavička Pepka Námořníka, byl sice způsoben mylně posunutou desetinnou čárkou při rozborech této potraviny koncem 19. století, ale to neznamená, že špenát není zdravý. Mimo jiné totiž obsahuje vitaminy A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu, kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek a pro růst tkání. Ve špenátu najdeme spoustu dalších látek, které mimo jiné působí preventivně proti ateroskleróze, snižují riziko očních chorob a jsou důležité pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve.
Pokud jde o pěstování, špenát je chladnomilná zelenina. Nejvhodnější je tedy pěstovat ji na jaře a na podzim. Léto s vysokými teplotami a dlouhými dny totiž způsobují, že špenát vybíhá do květu a rostlina je tuhá a ztrácí chuť. Špenát vyséváme přímo na záhon – na jaře během března až dubna a můžeme jej sklízet již 45–65 dní od výsevu. Špenát vyžaduje neutrální půdní reakci v rozmezí 6,5 až 7,5 pH. Půda pro jeho pěstování by měla být hlinitopísčitá, ale měla by dostatečně držet vlhko. Na písčitých půdách tedy budeme častěji zalévat, nebo vlhkostní poměry zlepšíme zapracováním kompostu do záhonu. Rostliny špenátu vytvoří za krátkou dobu velké množství zelené hmoty – před výsevem proto záhon pro špenát přihnojíme. Na živiny chudší půdu můžeme ještě přihnojit komplexním hnojivem mezi řádky při odplevelování. Špenát má kořeny rozmístěny mělce pod povrchem půdy, proto ho okopáváme opatrně, abychom neporušili kořenovou soustavu rostliny. Plevele ale odstraňujeme pravidelně, ochuzují rychle rostoucí rostliny o přístupné živiny a vodu. Jak jsme již uvedli, léto špenátu nesvědčí - v létě proto můžeme pěstovat takzvané špenátové zeleniny, které špenát v kuchyni chutí i vůní spolehlivě nahradí. Jde například o novozélandský špenát – čtyřboč, mangold či o lebedu zahradní.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.