Rada pro tento den - 12.5.

Například Ing. Jiří Sosna z Prahy k vrtání používá nový, ještě nepoužívaný vrták s vidiovým hrotem určeným pro vrtání do kamene. U vrtačky vypneme příklep a upneme ji do stojanu, abychom zajistili kolmé vedení vrtáku ke sklu, které musí ležet na pevné a rovné podložce. Vhodné je například tvrdé dřevo. Na skle fixem označíme střed budoucího otvoru a kolem něj na skle ze sklenářského tmelu nebo z plastelíny vytvoříme kruhovou vaničku o průměru asi 20-25 mm. Vaničku naplníme petrolejem, který bude sloužit jako chladicí a mazací tekutina. Vrtáme zpočátku nízkými otáčkami, mírně tlačíme vrták do řezu, dokud se nechytí, potom zvýšíme otáčky, při nichž vrtání dokončíme. Při vrtání se snažíme dodržet konstantní přítlak a vrták ze záběru nevysunujeme, dokud není otvor dokončen. Nejdříve bychom si ale měli vrtání vyzkoušet nanečisto na zkušebním vzorku skla.

Marie Filipová z Častolovic používá k vrtání do skla asi šest centimetrů dlouhou měděnou trubičku o průměru budoucího otvoru. Trubičku upevníme do vrtačky, sklo zajistíme proti pohybu a můžeme pomalými otáčkami začít vrtat. Vtip je v tom, že vrtané místo průběžně potíráme brusným práškem smíchaným s olejem. Nemáme-li brusný prášek, můžeme seškrábat krystalky z brusného papíru na kov o hrubosti 200. Při práci používáme ochranné brýle.

Vlastimil Štverák z Blatné sklo vrtá krátkým, dostatečně silným měděným drátem upnutým do sklíčidla vrtačky. Vrtané místo potírá pastou vyrobenou ze 4 dílů hrubého smirku, 1 dílu práškové kalafuny a 3 dílů terpentýnu. Zrnka smirku se při vrtání nalepí na otáčející se měděný drát a odbrušují sklo. Vrtáme nižšími otáčkami.