Rada pro tento den - 12.12.

V Dánsku si na Vánoce přejí Gladelig Jul. Vyrábějí věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle křesťanského adventu, ale také čtyři období života - dětství, mládí, dospělost a stáří. Dětem se kupují svíčky, na kterých je čárkový kalendář a děti až do Vánoc nechávají vždy jeden dílek uhořet. Malí skřítci Julenisser si dělají legraci z dětí i z dospělých, ale neubližují. Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu. Než lidé rozbalí dárky, chytí se za ruce, zpívají koledy a tančí kolem vánočního stromku. K tradičnímu menu patří buď husa nebo kachna či vepřová pečeně s červeným zelím. Také se podává teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp s ukrytou mandlí.

Dánové věří, že čím je překvapení nad dárkem větší, tím větší je čeká štěstí v budoucnu. U našich severních sousedů v Polsku si na Vánoce přejí Wesolych swiat (švjat). Štědrý den je dnem přísného půstu, večer se ale podává dvanáct chodů podle dvanácti měsíců; je prostřeno i pro neočekávanou návštěvu. Větší oblibě než vánoční stromek se těší jesličky. K vánočnímu menu patří hustá polévka (boršč, zelňačka, houbová nebo i rybí) a štědrovečerní ryba, zejména sleď, jeseter, ale také kapr na různé způsoby. Na stole nesmějí chybět chléb a svěcené oplatky.

V Řecku si na Vánoce přejí Kales Hristougena (kala christujena). Děti chodí o Vánocích od domu k domu a za doprovodu zvonků a bubínků zpívají oslavné a radostné písně. Dospělí po dvanáct nocí zapalují ohně na ochranu před skřítky a místo stromků zdobí miniaturní plachetnice. Dárky přináší Agios Basilis (ajos vasilis) (sv. Basil), ale až v noci na 1. ledna. Ten den se také koná slavnost Obnova vod, kdy lidé vyprázdní všechny džbánky a naplní je svatobasilejskou vodou. K tradičnímu menu patří dort se zapečenou zlatou mincí, kdo ji najde, bude mít štěstí. Zvláštností řeckých Vánoc je, že oslavy končí až 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.