Rada pro tento den - 12.11.

Nejlepší místo pro kompost je v té části zahrady, kde je polostín a dobře propustná zemina. Kompost totiž nesmí vysychat, ale zároveň by neměl být přemokřený a tedy nedostatečně provzdušněný.
Při nedostatku vzduchu dochází v kompostu k rozkladu, při kterém se uvolňují zapáchající látky a vzniklá hmota je pak pro přihnojování rostlin naprosto nevhodná. Proto také kompost provzdušňujeme, kdy od jara do podzimu kompost jednou za 3 měsíce proházíme, přičemž ze spodní části odebereme již hotovou kompostovou zeminu. Kompost rozhodně není popelnice – nelze do něj odložit veškerý odpad ze zahrady a domácnosti.

U mnoha odpadů přitom záleží i na způsobu, jak jej budeme do kompostu ukládat. Do kompostu můžeme přidávat veškeré relativně snadno rozložitelné rostlinné odpady – tj. části rostlin i celé rostliny, posekanou trávu, seno a slámu, opadané listy keřů a stromů, rozdrcené nebo drobně nastříhané větvičky dřevin, organické odpady z domácnosti (květiny řezané i pokojové se zeminou na kořenovém balu, zbytky ovoce a zeleniny, popel ze dřeva, jemnější zmačkané papíry, vaječné skořápky, rozemleté kosti a další).

listí, podzim|foto: Fotobanka stock.xchng

Do kompostu naopak nepatří nerozložitelné odpady – kovy, plasty, hadry, uhelný popel, celé kosti a podobně. Nekompostujeme také zbytky jídel, zejména masa. Kromě tuků totiž obsahují také kuchyňskou sůl, která se v kompostu hromadí. Do kompostu nepatří ani těžce rozložitelný zahradní biologický odpad (např. nerozdrcené dřevnaté větve a kořeny nebo celé dřeviny). Lze kompostovat odolné plevele (např. smetánka, pýr) a plevele se zralými semeny, ale musíme je uložit do hlubších vrstev kompostu nebo do v obchodě zakoupeného uzavřeného kompostéru, kde při rozkladu stoupá teplota i nad 60 °C a plevele také zetlejí. Do kompostu nedáváme ani takový biologický odpad, který by do kompostu mohl zanést zárodky chorob (např. listí ze stromů napadené houbovými chorobami).

Další tipy najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz