Rada pro tento den - 12. srpna

Ostružiny můžeme pěstovat bez větších problémů. Musíme ale počítat s tím, že ostružiník potřebuje dostatek místa. Tento keř dorůstá do výšky až 2 m a větve mohou být dlouhé i 4 m, proto je u většiny odrůd vyvazujeme k oporám. Ostružiny nejsou náročné a rostou i v chudé půdě. Pokud ale chceme sklízet bohatou úrodu, je vhodná lehčí humózní půda, přiměřeně vlhká a s dostatkem živin. Aby plody dozrávaly, potřebují dostatek slunce. Rovněž je vhodné chránit rostliny před větrem a při déletrvajícím suchu je musíme zalévat. Ostružiník plodí na dvouletých výhonech, které po uzrání plodů odumírají, a proto je vystřihujeme. Nové výhony můžeme zkrátit a na zimu svázat k sobě, aby lépe odolávaly mrazu. Byly vyšlechtěny odrůdy ostružiníku, které nemají trny. Tyto beztrnné odrůdy však snáze namrzají. Ostružiníky jsou samosprašné, ale při opylení cizím pylem dávají větší úrodu. Plody sklízíme postupně, tak jak dozrávají. Škůdci ani chorobami ostružiník příliš netrpí, pouze při déletrvajících deštích mohou být rostliny napadeny plísní šedou. V poslední době se rozšířily takzvané malinoostružiníky, což jsou kříženci ostružiníku a maliníku. Mají obvykle větší plody různé barvy a dobře se oddělují od dužnatého lůžka. Rostliny sázíme alespoň 3 m od sebe a přistřihujeme je, aby nezaplevelily okolí. Občas rostliny nasadí nové výhony z kořenů i několik metrů od původní rostliny. Tyto výhony můžeme vyrýt a zasadit na nové místo. Pokud necháme ostružiníky růst divoce u plotu, získáme (zvláště u trnitých odrůd) hustý a neprůchodný živý plot.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v srpnovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.