Rada pro tento den - 11.6.
Z červnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady čtenářů, jak využít kopřivy.
Například Klára Nováčková z Biskoupek z kopřiv připravuje sirup a čaj. Na kopřivový sirup budeme potřebovat 100 snítek mladých kopřiv, pro lepší barvu můžeme přidat květy pampelišky, dále budeme potřebovat 2 l vody, 100 g kyseliny citronové, 2–3 důkladně omyté a nakrájené citrony, 2 kg cukru. Snítky kopřiv, nakrájené citrony a kyselinu citronovou vložíme do sklenice, zalijeme vodou a při občasném zamíchání necháme 24 hodin louhovat. Potom přecedíme přes plátýnko, svaříme s cukrem a hotovým sirupem naplníme láhve. Užíváme jednu polévkovou lžíci ráno, druhou večer. Sirup naředěný vodou nebo minerálkou lze užít jako osvěžující nápoj.
Kopřivový čaj připravíme tak, že 2 čajové lžičky kopřivového listí (sušeného nebo čerstvého) přelijeme 1/4 l vařící vody a necháme 5 minut táhnout. Čaj scedíme a nepříliš horký jej po doušcích pijeme dvakrát denně po dobu asi dvou měsíců. Kúru kopřivovým čajem si dopřejeme na jaře a na podzim. Kopřiva má pročišťovací (močopudný) účinek a prakticky nemá vedlejší škodlivé účinky. Můžeme také smíchat kopřivové listí, pampelišku, přesličku a březové listí (vše stejným dílem) a připravovat čaj stejným způsobem jako z kopřivy.
Ing. Jaroslav Rezek z Mělníka z kopřiv připravuje studený výluh, který používá jako postřik proti mšicím - 1 kg čerstvých kvetoucích kopřiv zalijeme 10 l dešťové vody a za 12 až 24 hodin můžeme výluhem stříkat proti mšicím. Prokvašený výluh používáme pro posílení odolnosti rostlin i jako hnojivo. Kilogram kopřiv necháme v 10 l vody v nekovové nádobě kvasit 4–14 dnů a výluh poté zředíme v poměru 1:10.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v červnovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.