Rada pro tento den - 11.3.

11. březen 2010
Rada pro tento den

Z internetového Receptáře jsme vybrali aktuální rady inženýra Františka Pavlíčka z Třebíče, jak si doma vyrobit dřevěné uhlí na grilování.

Nejvhodnější pro výrobu dřevěného uhlí je tvrdé dřevo z listnatých stromů, nevhodné jsou jehličnany, jejichž dřevo obsahuje hodně pryskyřice. Dřevo nařežeme a naštípáme na kostky o rozměrech 4x4x4 cm nebo na hranolky 4x4x8 cm. Dále budeme potřebovat vhodné topeniště - nejjednodušší jsou klasická kamna nebo kotel na uhlí, lze využít i venkovní otevřené ohniště. Dále budeme potřebovat vhodnou plechovou nádobu nebo i více nádob, které je možné uzavřít víkem. Nádoba může mít obsah 1-5 litrů podle velikosti topeniště, do kterého se musí vejít.

Takřka ideální je vymytá plechovka od vodou ředitelné nebo jiné nehořlavé barvy. V plechovce uděláme pět až deset otvorů o průměru 3-5 mm, kterými bude ucházet dřevoplyn. Kdybychom otvory neudělali, nádoba by vybuchla. Postup výroby je následující: Do nádoby naskládáme dřevěné hranolky, nádobu uzavřeme a vložíme do rozpáleného topeniště. Většinou necháme dřevo nebo uhlí prohořet a plechovku se dřevem pak položíme na žhavé uhlíky. Uvnitř nádoby pak začne probíhat takzvaná suchá destilace, při níž vzniká dřevoplyn, který začne unikat otvory ven. Poznáme to podle toho, že v otvorech se objeví modravé plaménky. Pokud zhasnou, suchá destilace skončila. V kamnech to trvá asi 15-30 minut, na otevřeném ohni musíme počkat déle. Když z nádoby přestane unikat dřevoplyn, nádobu vyjmeme, necháme ji vychladnout, odklopíme víko a vysypeme dřevěné uhlí.

Další podrobnosti o jak si doma vyrobit uhlí na grilování najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.