Rada pro tento den - 11. srpna
Připravili jsme rady, jak si uvařit kostivalovou mast, která pomáhá při bolestech zad, kloubů, při léčení pohmožděnin a zlomenin či při revmatizmu.
Recept na kostivalovou mast poslala do redakce čtenářka Jaroslava Skoumalová z Třebíče, která má s přípravou masti letité zkušenosti. Kostival je vytrvalá, drsně chlupatá, až 140 cm vysoká bylina. Kvete v květnu až červenci a má modrofialové, vzácně růžové nebo bílé květy ve tvaru lampionků. Kostival má rád půdy vlhké, hlinité i jílovité, nejčastěji jej najdeme v příkopech, na vlhkých loukách, v lužních lesích, křovinách, na zaplavovaných polích či vlhkých rumištích. Roste po celém území republiky od nížin až do vyšších podhorských oblastí, jen v západních Čechách se vyskytuje řidčeji. Mast připravujeme z kořene rostliny, který vyryjeme nejlépe brzy na jaře nebo v pozdním podzimu. Kořen důkladně očistíme, omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle. V hrnci rozehřejeme 1/2 kg nesoleného vepřového sádla, do kterého vmícháme 200 g strouhaného kostivalu. Za stálého míchání směs asi 10 minut mírně ohříváme, ale nevaříme. Potom hrnec odstavíme z ohně a necháme v něm směs při pokojové teplotě odstát do druhého dne. Obsah hrnce potom lehce nahřejeme, aby se mast jen rozpustila a přecedíme ji přes sítko, na kterém vymačkáme z kořenů zbytky masti. Mastí naplníme malé skleničky, které uložíme v chladnu a temnu. Při bolestech pak kostivalovou mastí potíráme postižená místa třikrát denně.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v srpnovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.