Rada pro tento den - 11. dubna
Z dubnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali aktuální rady Ludmily Duškové pro zahrádkáře.
Krtky pro jejich hromádky ničící trávník nenávidí snad každý zahrádkář. Ovšem pozor, krtince mohou být i prospěšné. Zemina pro sazenice by neměla obsahovat žádné zárodky chorob a škůdců, aby mladé rostlinky nenapadla infekce známá jako padání klíčních rostlin. Pokud pro mladé rostlinky použijeme zem z krtčích hromádek, můžeme si ušetřit složitou práci se sterilizací zeminy. Krtci totiž zeminu pro své hromádky vyhrabávají z poměrně velké hloubky a bylo zjištěno, že tato zem neobsahuje žádné choroboplodné zárodky. Rostliny pěstované v zemině z krtinců budou zdravé a dobře porostou. A tak nám nakonec nezbude, než krtka pochválit.
Pokud chceme mít na zahradě netradiční vytrvalou pnoucí dřevinu, můžeme právě v těchto dnech vysadit podražec velkokvětý (Aristolochia macrophylla). Tato ovíjivá liána dorůstá výšky 8–10 m, má velké nedělené srdčité listy, které se během růstu skládají nad sebe podobně jako tašky na střeše. Kvete v květnu a v červnu. Její květy mají hnědozelenou barvu a zajímavý tvar připomínající dýmku. Plodem je asi 12 cm dlouhá, zelená tobolka. Rostlina má ráda polostín nebo dokonce stín a hlinitou, vlhčí a těžší půdu, která drží vodu. Slunce a sucho naopak podražci nesvědčí. Rostlinu množíme ze semen, případně řízkováním, a vzešlé sazenice vysazujeme v průběhu dubna. Rostliny se velmi dobře uplatní na pergolách, trelážích, besídkách apod. V prvních letech po výsadbě podražec příliš nedorůstá, jakmile si ovšem „zvykne“ na stanoviště, má přírůstky poměrně velké. Vysazené rostliny doporučuji zakrátit a stejný řez zopakovat i v dalším roce, aby se podražce větvily již od země. Starší rostliny seřezáváme již v předjaří, aby nové výhony stačily do zimy vyzrát a nezmrzly.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.