Prožila život jak z dobrodružného románu. „Šílená markraběnka“ Zita Pallavicini u Terezy Kostkové
Mluví sedmi jazyky. Žila v řadě zemí světa. Kariéru baletky jí překazil pád z koně. A její maminku zavraždili. Jak se s tím vyrovnala? Prozradila v Blízkých setkáních.
Původně italská rodina Pallavicini přišla do Rakousko-Uherska v 16. století. „Jeden můj prapředek musel pro Habsburky zavraždit biskupa v Sedmihradsku. Můj dědeček byl naopak zavražděný v roce 1957 v Maďarsku, protože osvobodil kardinála. Jeden zavraždil biskupa a druhý pro něj zemřel,“ popisuje markraběnka Zita Pallavicini.
Maďarsko–Irák–Česko
Její maminka byla Češka, otec Maďar s italskými předky. Do svých osmi měsíců žila v Budapešti, do čtyř let v Bagdádu a do jedenácti pak v Čechách. Balet studovala na konzervatoři v Budapešti. Bylo jí 19 let, když ztratila kontrolu nad koněm.
„Měla jsem zlomenou nohu, prodělala jsem několik operací. S baletem byl konec. Naštěstí jsem byla mladá a mohla začít další život.“ Tančila v Kanadě, hrála české divadlo v Torontu, točila kanadské seriály. Pak se ve východní Evropě začaly hroutit režimy.
Táhlo mě to zpět
„Táhlo mě to zpět. Do půl roku jsem mohla získat kanadské občanství, ale já se tam už nikdy nevrátila.“ Několik měsíců po návratu zazvonila 1. ledna policie. „Řekli mi, že moji matku v Praze zavraždili. Byla těhotná v pátém měsíci. Smířila jsem se s tím po deseti letech.“
Proč trpěla anorexií? Jak ji vnímali jako šlechtičnu v Budapešti? Co mají její předci společného se slavnou Sisi? Jakou má rodinu a lásky? O čem píše v knize Deník šílené markraběnky? Více uslyšíte ze záznamu.
Související
-
Eliška Balzerová: Vyhnali jsme šlechtu, šlechtu ducha, lidi, kteří po majetku netoužili
„Letos je rok české šlechty a taky 70 let od Vítězného února, kdy noví mocipáni šlechtu zbavili majetku.“ Celý rozhovor o hře Hraběnka, aneb zámek v Čechách, ve vid...
-
„A kam to chcete, Šternberk? Do Šternberku.“ Šlechtic známý z Černých baronů na hradě pořád žije
Český Šternberk je perlou Posázaví a jeden z našich nejstarších hradů. Jeho zvláštností je, že je soukromý. A jeho pán na něm pořád bydlí. Můžete ho tam potkat?
-
„Co se stalo v 50. letech, nepřeju nikomu,“ říká hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly
Přestože je šlechticem, pracoval i jako dělník. Byl řidičem, umýval auta. „A co se mi stalo? Nic. Nezbývalo mi nic jiného a musel jsem koukat, abych uživil rodinu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
