„Co se stalo v 50. letech, nepřeju nikomu,“ říká hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly

21. květen 2018

Přestože je šlechticem, pracoval i jako dělník. Byl řidičem, umýval auta. „A co se mi stalo? Nic. Nezbývalo mi nic jiného a musel jsem koukat, abych uživil rodinu,“ vzpomíná letos 89letý šlechtic.

Empírový klenot Evropy, tak se říká boskovickému zámku, na kterém zanechaly stopy pobyty různých armád. „Ale to, co se stalo v 50. letech, nepřeju nikomu. Spodní vody dostaly zelenou,“ komentuje Hugo Mensdorff-Pouilly vyvlastnění zámku a odchod rodiny do ciziny.

Sám je posledním příslušníkem rodu Mensdorff-Pouilly, který se narodil na boskovickém zámku. „Zatím je po celém světě Mensdorffů dost. Poslední setkání bylo loni v Boskovicích. Všechno je to ale už jiná generace a mě už to nebaví.“

Zámek Boskovice

Proč českoslovenští vojáci nesměli chodit v zámku v okovaných botách? Jak vzpomíná na své dětství, mládí a rodinného přítele Rafaela Kubelíka? Poslechněte si ze záznamu.

autoři: Jitka Novotná , eh
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.