Prokop
Příjmení Prokop vzniklo z rodného jména Prokop. To je řeckého původu, vykládá se buď jako „cestu razící“, „průzkumník“ (přeneseně „zdárný“, „prospívající“), nebo jako „připravený k boji“, „pohotový“. Sv. Prokop je český světec, byl prvním opatem benediktinského kláštera na Sázavě, ve kterém se sloužily slovanské bohoslužby, svatořečen byl již roku 1204 a Legenda o sv. Prokopovi ze 14. století je jednou z nejznámějších staročeských veršovaných legend. Rodné jméno Prokop je u nás běžné, i příjmení Prokop je časté, v současnosti jej nosí 8104 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 1983, s. 182; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 204–5; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 21; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 29; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 52; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, s. 256 (Prokop)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
