Prodat úděl za čočovici

Nebyl schopen vzdát se okamžitého potěšení, a proto raději rezignoval na to, co by mu v budoucnu přineslo užitek. Původ tohoto rčení nám vysvětlí starý biblický příběh o dvou bratrech.

Byli nebyli manželé Izák a Rebeka, a těm se narodila dvojčata – dva kluci jako buci.

Jako první přišel na svět Ezau. A tím pádem měl všechny výhody prvorozených. A chvilinku nato se narodil Jákob. Jako druhý. Smůla.

Jak rodiče od sebe dvojčátka rozpoznali? Snadno. Prvorozený Ezau měl kůži porostlou chlupy, zatímco jeho bratr měl pleť hladkou jako – miminko. Jákob byl nejen hezčí, ale taky mnohem mazanější než jeho bratr Ezau. Mimochodem Jákob znamená Úskočný.

Zatímco Ezau lovil, Jákob pásl kozy a obdělával půdu. A taky skvěle vařil. A přitom se celou dobu trápil tím, proč má jednou zdědit všechna stáda i pole jeho bratr.

Ezau nebyl jenom dobrý lovec, ale také velký jedlík. Za kus žvance by obětoval cokoli, a to se mu šeredně nevyplatilo. Jednou se Ezau vrátil uřícený z lovu, bratr zrovna vařil čočku a ta tak voněla, až Ezauovi tekly sliny. Chtěl po Jákobovi, aby mu dal najíst. Ten řekl, že mu dá misku čočovice za to, že mu Ezau přepustí práva prvorozeného.

Otec Izák zestárl. Ubývaly mu síly a slábl zrak, a tak se rozhodl předat prvorozenému synovi hospodářství a s ním i otcovské požehnání. Když Ezau vyrazil na lov, Jákob si omotal paže kozinou a šel k otci. Slepý Izák se Jákoba dotkl, podle chlupů si myslel, že je to Ezau, a tak mu požehnal.

Podvod sice praskl, ale Izák už své požehnání nemohl vzít zpátky. Když to Ezauovi došlo, rozplakal se. Ale už bylo pozdě.

A z toho plyne naučení: Snaž se dohlédnout dál než na špičku vlastního nosu. Neupřednostňuj krátkodobý požitek před tím, co má trvalou hodnotu. Nezahoď svou budoucnost pro kus žvance.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.