Proč je slon slon?
Staročesky se tomuto zvířeti říkalo také velblúd. Protože se zřejmě pojmenování pletlo s označením velbloud, bylo časem nutno zvolit pro každé ze zvířat jednoznačné jméno. Jazykovědci původně pojmenování slona odvozovali od slovesa sloniti, tj. ‚opírat se‘, protože podle dřívějších představ slon nemůže ohnout kolena a položit se na zem, takže spí jen vestoje, opřený o strom. Pozdější badatelé předpokládali, že jde nejspíše o pojmenování ze slop-n, což je slovo příbuzné s řeckým výrazem ελέφας [čti: eléfas], 2. pád ελέφαντος [čti: eléfantos] znamenající ‚slon‘. Nejnovější výklad spojuje slovo slon s osmanským a(r)slan ‚lev‘. Přijetí této teorie je ale nejednoznačné. Proto lze říci jen tolik, že původ českého pojmenování pro slona je dnes nejasný.
S využitím:
Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2. vydání, Academia, Praha 1968
Obrázky pocházejí z učebnice Živočichopis pro nižší třídy škol středních, která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před 100 lety.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
