Proč je mrož mrož?
Tento český zoologický termín vznikl vlastně chybou (patrně tiskovou). Pro mrože převzal český přírodovědec Jan Svatopluk Presl ruský název morž, a to v této ruské podobě s -or‑. Jiní autoři té doby jej uváděli v podobě zdánlivě správnější, totiž mrž. Domnívali se totiž, že ruské slovo je pokračováním nějakého praslovanského *mъržь, což je však omyl, neboť v ruštině jde o přejetí saamského (laponského) morša. Ale v Preslově Ssavectvu se uvádí, patrně tiskovou chybou, mrož a tato forma se prosadila. Laponské moršša a muršša napodobuje mroží hlas.
S využitím:
Eva Havlová, Poznámky k českému etymologickému slovníku. In: L. Olivová-Nezbedová
Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2. vydání, Academia, Praha 1968
Obrázky pocházejí z učebnice "Živočichopis pro nižší třídy škol středních", která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před sto lety.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
