Proč dochází k povodním?

02057925.jpeg

V posledních letech povodně opakovaně překvapují obyvatele v různých koutech naší země. Z hlediska chování říčního systému je však povodeň přirozenou součástí chování řeky.

Říční síť, tak jak ji známe dnes, se vyvíjela během posledních 2,5 milionu let. Tento nejmladší úsek geologické historie byl ovlivněn opakovanými změnami klimatu - docházelo ke střídání dob ledových a meziledových. Změny klimatu rozhodujícím způsobem řídí chování vodních toků. Plošné rozšíření i stavba říčních sedimentů ukládaných ve starších ledových dobách ukazují na mnohem větší aktivitu našich řek ve čtvrtohorách. Mnohokrát docházelo k rozsáhlým povodním, jejichž výsledkem jsou akumulace písků a štěrků, které nacházíme i několik kilometrů daleko od dnešních říčních koryt. Mocnost takovýchto říčních uloženin může dosahovat až několik desítek metrů.

Jaká byla příčina zvýšené aktivity vodních toků v dobách ledových? V těchto chladných periodách přikrýval krunýř kontinentálního ledovce o tloušťce až několik kilometrů celou severní Evropu. Čelo kontinentálního ledovcového štítu zasahovalo v nejdrsnějších ledových dobách až do nejsevernějších částí našeho území. V předpolí kontinentálního ledovce panovalo drsné severské klima, obdobné jaké je dnes za polárním kruhem. Řídká vegetace tundry zachycovala jen malé množství srážkové vody. Vsakování vody ze srážek a tajícího sněhu bránila vrstva věčně zmrzlé půdy (permafrost). Většina srážkových vod tudíž odtékala po povrchu do vodních toků. Průtok v řekách byl mnohem větší ve srovnání s dneškem. Říční toky měly podobu velkého množství mělkých, navzájem se proplétajících koryt. Takovýto říční styl je označován jako divočící řeka. Při častých povodních docházelo k zaplavení rozsáhlých území, jak dokládají akumulace písků a štěrků (tzv. říčních teras) zachovaných podél řek z minulých dob ledových. Řídká vegetace málo fixovala povrch v povodí, kde docházelo k intenzivní erozi mrazem zvětralých hornin a jejich přemístění do vodních toků. Velký průtok znásoboval energii vody, potřebnou k transportu hrubých štěrků uložených v říčních terasách.

V současnosti žijeme v teplém období doby meziledové, která začala před 11 tisíci roky. Ledový krunýř severní Evropě roztál v důsledku oteplení již před 8 tisíci lety. Vlivem klimatických změn se v době meziledové - současné i minulých - rozšířily na našem území listnaté a smíšené pralesy. Bujná vegetace absorbuje více jak polovinu srážkových vod. Průtok v řekách je proto výrazně menší a toky většinou proudí v jediném korytě, meandrujícím krajinou. Vegetace také zpevňuje říční břehy a zabraňuje zvýšené vodní erozi a přísunu sedimentů do říčního systému. Během povodní je zaplavována mnohem menší území. Unášecí energie vody je mnohem menší, jak dokládají povodňové sedimenty v meziledových dob. Většinou jsou to písky a jílovité sedimenty. Pouze v hornatých oblastech, kde mají řeky a potoky velký spád, proudí voda zvýšenou rychlostí a unáší hrubší sedimenty. Při povodni se energie proudící vody v důsledku zvýšeného průtoku znásobí a proud eroduje a odnáší vše, co mu stojí v cestě. Při vylití z koryta se v nivě ukládají většinou jemné jílovité sedimenty.

Náměstek primátorky M. Pobucký monitoruje nově vymletý břeh Ostravice ve Frýdku-Místku

Klimatické podmínky jsou rozhodujícím faktorem, řídícím aktivitu našich říčních toků. Poslední výraznější chladnou oscilaci zažila Evropa v letech 1400-1850. V tomto období nestabilními klimatu, označovaném jako malá doba ledová, došlo k poklesu teplot a ke zvýšení množství srážek. To vedlo ke značnému nárůstu četnosti povodní, zaznamenaném v archivních materiálech mnoho evropských zemí. Jestliže se v současnosti opět nacházíme v důsledku globální změny na počátku období rozkolísaného klimatu bude docházet k častějším výskytům lokálních anomálních srážkových událostí, vyvolávajících povodně. Je potřeba, abychom byli na takovéto situace připraveni psychicky, organizačně i ekonomicky.

Autor je vedoucím grantového projektu GA AVČR, zaměřeného na rekonstrukci chování řeky Moravy v posledním tisíciletí pomocí studia povodňových sedimentů ve Strážnickém Pomoraví.

Spustit audio
autoři: Jaroslav Kadlec, Geologický ústav AV ČR