Proč chodí houbaři do lesa také o Vánocích? Pro penízovky!

20. prosinec 2013
Rada pro tento den

O Vánocích se skalní houbaři vydávají za zimními houbami. Ti zkušení si s sebou kromě termosky s posilujícím občerstvením v košíku nesou také smetáček.

Nezřídka totiž právě pod čerstvě napadaným sněhem objevují kolem pařezů listnatých stromů trsy medových kloboučků s tenkými, černavými a jemně huňatými třeny. Jsou to penízovky sametonohé, vyhlášené kulinářské skvosty zimní mykoflóry.

Hodí se na vánoční stůl
Penízovky sametonohé (Flammulina velutipes) patří mezi jedlé druhy s léčivými účinky, existuje tedy o důvod víc, abychom jim věnovali pozornost v kuchyni.
Jejich dužnina je dokonale viskózní, proto relativně dobře snášejí teploty i několika stupňů pod nulou, aniž by mráz poškodil jejich buněčnou stavbu. Při oblevě pak pokračují v dalším růstu. Je však třeba dodat, že tohle neplatí, pokud panuje delší mrazivě suché počasí.
Při troše štěstí objevíte sametonožek i větší množství, a povede–li se vám takový nevšední houbařský úlovek navíc v době vánoční, je o důvod víc připravit z donesených hub štědrovečerní polévku nebo houbového kubu.

Zimní houbaření prostě náleží k oněm vzácným drobným lidským potěšením, která s sebou přinášejí sice skromná, ale o to radostnější splněná očekávání.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.