Pro nevěry Marie Terezie svědčí i některé vedlejší historické skutečnosti, ujišťuje scenáristka Mirka Zlatníková

2. leden 2020

„Třetí a čtvrtý díl Marie Terezie se kromě jediné věci mnohem víc zakládají na pravdě než ty předchozí díly,“ tvrdí na Dvojce novinářka a scenáristka Mirka Zlatníková.

„Měla jsem to štěstí, že se na úspěchu prvních dílů svezlo hned několik autorů knížek a historiků. A rok po tom, co se to odvysílalo, byla záplava knížek o Marii Terezii. Vyšla dokonce biografie Františka Štěpána, vyšly sbírky dopisů.“

„Takže já jsem měla mnohem víc informací než u těch prvních dvou dílů. Historicky přesnějších informací,“ ujišťuje Mirka Zlatníková moderátora Nočního Mikrofóra Jaroslava Sedláčka. „Třetí a čtvrtý díl se kromě jediné věci mnohem víc zakládá na pravdě.“

Kam zmizelo jejích 5 dětí?

Mirka Zlatníková

Kromě které? „To je pointa čtvrtého dílu. Souvisí to s nevěrami Marie Terezie. Po tom, co zřídila mravnostní policii, se totiž začalo říkat, že zloděj přece křičí: Chyťte zloděje! A byla sama podezřívána z mnoha nevěr. Svědčí pro ně i některé drobné vedlejší historické skutečnosti.“

„Marie Terezie byla například 21x těhotná a měla 16 dětí. A my nevíme, jak a proč skončilo těch 5 těhotenství. Přitom v té době se už říkalo, když žena potratila nebo když se dítě narodilo mrtvé. To by nebyl problém. Takže nám chybí pět dětí. Spekulace o tom, že to možná nebylo všechno v pořádku, mají určité opodstatnění.“

Téma vdavek z lásky

Jednotlivé díly spojuje otázka: Do jaké míry je šťastné brát se z lásky? V prvních dvou dílech se zdálo, že je to velké životní vítězství. V dalších dvou pohled na manželství z lásky poněkud trpkne.

Čtěte také

„Ona se na začátku vdala z velké lásky. To víme. A pak víme ještě jednu věc: až na jednu výjimku žádnému ze svých 16 dětí nepovolila, aby udělal totéž. Pokud by ona tedy byla celoživotně šťastná, jsem přesvědčená, že by totéž chtěla dopřát i svým dětem.

„Já si myslím, že následky, které mělo rozhodnutí vdát se z lásky, byly tak těžké, tak hrozné, že toho chtěla děti ušetřit.“ Marie Terezie je projekt čtyř zemí bývalého Rakouska-Uherska: Česka, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Jak moc se lišily připomínky jednotlivých zemí ke scénáři?

Nejvíc připomínek měli Rakušané

„Nejvíc připomínek měli Rakušané. Ti považují Marii Terezii za svojí. Nejméně měli Maďaři, kteří jsou takoví jižně rozevlátí. Takže když jsme to dokončili, tak se ptali, co je s tou Viktorií, do které tak investovali. Slováci byli laskaví a chápaví. A byli tam ještě Němci. Ti byli věcí.“

„Rakušané měli nejzásadnější připomínky a byli nejvíc rozhořčení. Ale oni mají té Marie Terezie ve škole tolik... Když třeba ve třetím díle bojuje s Francouzi a Bavory o Prahu, pro nás Francouzi v Praze jsou poměrně známá věc. Ale z Rakouska mi psali, co to je za hloupost, že přece všichni víme, že bojovala s Pruskem.“

Proč se vrhla na psaní scénářů? Čím ji zaujal osud věhlasné habsburské panovnice? A jaká další historická témata ji zajímají a lákají?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.