Připravte si doma dýňové lupínky

Tykve lze skladovat velmi dlouho, aniž by ztratily na kvalitě. Velmi důležité je dýně sklidit dřív, než přijde první mráz. Stačí totiž i menší mrazík, a doba skladování plodů tykve se znatelně zkrátí; větší mráz zničí plod zcela. Tykve sklízíme i se stopkou. Pokud při sklizni některému plodu stopka upadne, měli bychom jej zkonzumovat co nejdříve. Většina tykví musí po sklizni ještě nějaký čas dozrávat. Rozložíme je tedy minimálně na dva týdny venku na sluníčku nebo doma v teple. Pokud rozložíme dýně venku, měly by být pod střechou. Vlhká tráva ani déšť vyzrávání nesvědčí.

Stopka by měla být pěkně zaschlá bez známek hniloby. Dýně s dobře zaschlými stopkami můžeme přenést do skladovacích prostor. Mohou zůstat i v bytě, ale dvacet stupňů je pro ně teplotní maximum. Při manipulaci dáváme pozor, abychom plody nepotloukli. Velké tykve skladujeme v jedné vrstvě, malé můžeme naskládat na sebe. Na rozdíl od brambor, mrkve a celeru nemají dýně při skladování rády zimní vlhkost, která je častou příčinou hnilob. Stejně jako u ostatní skladované zeleniny a ovoce je důležité plody pravidelně kontrolovat a nahnilé kusy samozřejmě včas vyřazovat.

Dýňové lupínky
Dýni typu Hokkaido nakrájíme na plátky asi 0,5 cm silné. Ty rozložíme na plech potřený olejem nebo vyložený pečicím papírem, upečeme je doměkka při asi 160 °C a poté osolíme. Chutí jsou velmi podobné hranolkům. Můžeme je jíst samotné s majonézou, tatarkou, guacamole salsou a smetanou, s kečupem nebo i jako přílohu k oblíbenému jídlu.

Dýňobramborová kaše
Připravujeme ji stejně jako klasickou bramborovou kaši, jen tykví, nejlépe druhem Hokkaido, nahradíme polovinu nebo až tři čtvrtiny brambor. Brambory a dýni nakrájíme na malé kousky a uvaříme je v osolené vodě. Poté vše scedíme, necháme dobře okapat a rozmixujeme na kaši, kterou dochutíme máslem, mlékem nebo smetanou.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz