Příběh Severky byl tak silný, že jsem ho chtěla zpracovat, vysvětluje koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková
Je známou koreanistkou a spisovatelkou. „Necítím se koreanistka, protože jsou mnohem lepší než já, a ani jako spisovatelka. Literátem se musíš stát, musíš se vypsat,“ vysvětluje. Kolikrát navštívila Severní Koreu? Jaký je tam koncept rodiny? Co chápou pod slovem svoboda? Proč říká, že nesoudí? Proč se rozhodla studovat koreanistiku? Kolik let je jejímu synovi a kam s ním cestuje?
„Abych se přiznala, tak dost nerada píšu, dlouho mi to trvá. Je to pro mě spíš trápení, než abych stála o to, aby lidi poznali moje myšlenky. Většinou to ani nechci. Chci, aby si lidi udělali vlastní názor.“
Hrdinkou její nejnovější knihy Severka je prominentka severokorejského režimu. „Byla to mladá holčina, která patřila do severokorejské smetánky. Nechtěla nikdy odejít, ale rodiče jí zaplatili útěk, což netušila, a ocitla se tak v Jižní Koreji. Byla tam nešťastná. Nejednou byla nikým. Její příběh byl tak silný, že jsem ho chtěla zpracovat,“ vypráví Nina Špitálníková.
„Severka dosáhla nejvyšších ocenění, která lze v mládežnickém věku dostat. To znamená, že práskala a bonzovala lidi za běžné přestupky. Mohla tím dostat lidi do převýchovného tábora a v Severní Koreji jsou třígenerační tresty. Je zvláštní, že pro ni mám pochopení. Ona žila v tom, že morálně dělá správné věci,“ vysvětluje autorka v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
