V Pchjongjangu nesmí ženy jezdit na kole, protože je to sexy, vypráví koreanistka

Koreanistka navštívila zemi dvakrát. „Když jsem se podruhé přihlásila, tak zemřel Kim Čong-il. Přišlo mi super vidět, jestli tam jsou nějaké změny. Pobyt tam je náročný po fyzické i psychické stránce, takže málokdo se dobrovolně rozhodne tam jet znovu.“

Skutečně je to náročné

Když se tam vypravila, měla kufr plný potravin a léků. „Člověk jede do země, kde se nedají sehnat antibiotika, není tam narkóza a jakýkoli zdravotní problém je tam fatální. Severokorejská vláda vynakládá na jednoho občana dolar ročně,“ vypráví. „Následkem toho je tam obrovská úmrtnost dětí.“

Džíny se tam nenosí a všichni mají předepsané účesy. „V Pchjongjangu nesmí ženy nosit kalhoty a jezdit na kole, protože to narušuje morálku. Ženy nesmí mít ani řidičský průkaz protože je údajně geneticky dané, že žena nedokáže řídit stroj. Na druhou stranu jsou dělnice, které ty stroje řídí,“ usmívá se Nina Špitálníková.

Co je štěstí?

Severokorejci mají povolený určitý počet elektrospotřebičů. „Je to kvůli elektřině a kdykoli k vám může přijít kontrola. Když jste ke straně loajální, tak máte víc spotřebičů, a když ne, nemáte žádný.“

Jsou tam lidé šťastní? „Ano, i Severokorejci jsou šťastní. Akorát ta forma štěstí je trochu jiná. Oni neznají demokracii a pro ně je tohle normální. Kdyby jim někdo ukázal demokracii, byli by zmatení,“ uzavírá si koreanistka.

Měla tam volný pohyb? Jak tam funguje městská doprava? Na kolik let se chodí na vojnu? Absolvují ji i ženy? Existují tam tresty smrti? Kde sbírala informace ke své knize?