Přepis pořadu Jak to vidí - 6.3.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký klidný pátek 6. března, prvním hostem dopoledního Hosta do domu a pořadu Jak to vidí je spisovatel Ivan Kraus. Pěkné dopoledne přeji.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já vám také dobré ráno.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypadáte dorůžova, vyspalý, takže na témata přímo žhavý, máme tady katedrálu, sklářství u nás, no, a dozvíme se, že se možná rozpadnou i Spojené státy.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, máme řadu novinek.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý poslech přeje Daniela Brůhová. Já bych začala tou katedrálou. Nejvyšší soud potvrdil, že katedrála svatého Víta patří státu, bylo to včera. Četl jste tu zprávu, jak na vás zapůsobila?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, já jsem se na to šel podívat zpětně, abych si osvěžil domácí látku, dělal jsem si domácí úkol, seděl jsem na Internetu a žasnul jsem, jak dlouho už se ta záležitost táhne. A už to nabývá, řekněme, jistého stupně trapnosti, tak v jednu chvíli už to zase bylo dáno zpátky církvi, pak zase to šlo zpátky, a tak jsem si to studoval a podivil jsem se, že v roce 1954 bylo vzato jaksi tím tehdejším úřadem, oni říkají vládou, ale já jsem se dočetl, že to snad byl pouhý úředník, ta katedrála byla vzatá do ze správcovství, to je hrozně důležitý slovo, církve, a byla dána lidu, že jo, no to byla doba, kdy jsme měli všichni všechno a nikdo dohromady nic moc, až a pár výjimečných lidí, a já jsem si říkal, proč nejsou schopni, proti tomu jde teorie o symbolu státnosti, jsou tam ty korunovační klenoty a tak dále, celá ta historie, většina lidí to zná dobře, proč není možno dosáhnout kompromisu, samozřejmě to patří národu, ale spravovat by to měl ten, kdo to spravoval do doby té, a dokonce tu existuje jakýsi paragraf, co bylo v tom správcovství či v majetku, to už jsou dvě odlišný věci, do roku 1948 a proč je s tím takovej velkej problém. No, on je s tím velký problém, protože máme problém s restitučním zákonem vcelku, my máme problém s restitučním zákonem církví a já nejsem ten, který by pobíhal po kostelech a chodil ke zpovědi, ale řeknu vám, že moje zážitky z mládí, z dětství byly ty, že jsem poznal shodou okolností, měl jsem takovou nábožnou tetu, co to byli salesiáni, co to byli řádový sestry, vždycky ty nejlepší sestry, poněvadž se tomu věnovali v nemocnicích, byla řada věcí, který prostě zmizely v tom našem nešťastném minulém období a já, ono to společnosti i prospívalo, že jo, to bylo to pozitivní, pak se z toho staly tu sklady ze zámečku, tu z kláštery, a pak jsem jako kluk viděl, jakým způsobem bylo zacházeno s těmi lidmi. Já jsem viděl řádový sestry, jak stály po kotníky ve vodě v textilce, jo, jaký měly minimální přísun a možnosti potravin a tak dále, co to, toto a tyto, teď to samozřejmě ten chrám svatého Víta není jen ten chrám, on je tam ten komplex budov, že jo, to je součást toho, ale proč nejsme schopni, proč naši politici nejsou schopni konečně, já jsem viděl, jak se dohadovali, není to tak dlouho, u výši té náhrady, pak by poslanec Tlustý, ten to zase zablokoval, ten měl jinej názor, a to bylo takový jako ministr zisku, ministr profitu, ministr úspor, ministr, abychom moc neplatili, no, to takhle není možný, my nemůžeme přejít do nové doby a dvacet let tady obcházet takovouhle bolestnou záležitost, která nakonec na příchod trapnosti, protože teda symbol státnosti, dobře katedrála, dobře koneckonců dostavěné, jak jsem zjistil, až 1929, nikdo nepopírá, že tam byli i pan Palacký, že na to dávali T.G.M., přispívali, to všechno se dá vyřešit, ale ono nám to nějak trvá.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je otázka, jestli to řešit chceme. Já jsem se dočetla, že vrchní soud odůvodnil to své vyjádření a nejsem právník, tak budu mluvit velmi laicky tím, že církev si neměla žádat o navrácení, ale měla žádat o restituci. A kardinál Vlk řekl, že je přesvědčen, že církev o katedrálu niky nepřišla,a proto nemůže žádat o restituci.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, vidíte, ale teď, jak to, přesně jste to vyjádřila, se to zadrhne na formulaci, a to je dost hrozná věc, protože na takové formulaci, tady jde o dům, o budovu, o národní symbol, ale na tom se zadrhne celej život, jsou případy, nikdy jsem nezapomněl, patří to sem, ne, že ne, formulací. Můj otec byl za války v koncentráku a pak jezdil svědčit. A jednou byl pozván do Německa a tam měl taky svědčit proti člověku, o němž vědomě věděl, že ubíjí lidi a tak dále, a tak dále. A neuspěl jako svědek, ani ostatní a bylo mu vysvětleno s mnoha omluvami, německými právníky, víte, pan Kraus, problém je v tom, že jaksi to byl tehdejší zákon, to byl tehdejší zákon a teď máme nový zákon. A já jsem se z toho nikdy nevzpamatoval, protože mezi těmi dvěma zákony byl opět člověk třeba, čili já z těch právních věcí mám dost vítr jak občánek, a to všeobecně a celosvětově, protože na tom můžete strašně pohořet, vy jste to měla udělat tak, vy jste to neudělala, tím končíte, no, ale oni teď budou pokračovat, půjdou zase k tomu ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavnímu soudu ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ústavnímu soudu a pak možná do Evropy, což zvýší tu ostudu naši interní, protože tohle bychom měli umět vyřešit, teda my ne, my dva, politici.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil o zákonech, o tom, jak věci nefungují, přemýšlím, kdyby se do toho zapojil obyčejný selský rozum a trošku velkorysosti z jedné i z druhé strany.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tak by to šlo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že by to šlo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já jsem o tom pevně přesvědčen, že by to šlo, ale ty dvě strany jsou jaksi zabarikádovány za papíry, za zákony, který my nemůžeme, kdybychom takhle postupovali, když nedodělají ten restituční církevní zákon, kdybychom takto postupovali, podle toho socialistického zákona, tak co bychom vlastně chtěli měnit, pojďme domů, pojďme domů a nechme to, jak to bylo a jenom si říkejme, že budujeme nějaký volný trh a jakous takous demokracii nebo demokraturu podle toho, který týden, který den v týdnu to je, že jo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono možná také chtít trošku velkorysosti je příliš náročné, když ta kauza trvá od roku 1992, tak tam už je asi mnoho vrstev.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tam už toho je hodně, tam v jednu chvíli, taky je to jakés takési zmateční, protože se odvolávají na spoustu detailů, zda tam byla tehdy u toho papíru ta doložka, teď přijde do toho intelektuální pohled, zda už Karel IV. byl Karel IV., nebo byl jen Kralevic IV., což teda neexistuje, že jo, je tak, ale to taky zase nejde, nemůžeme po tom, co jsme tu měli, řekněme, čtyřicet let určitýho období, tak snad bychom měli, když dokázali v tom roce 29 to dostavět, když se dosbíraly tedy ty peníze, uchovejme obojí, a co mě mrzí, protože jsme plebejci, tak nakonec se doslechnete v nejbližší hospodě od majitele třetího piva, řekl, ať nám dají tu katedrálu. On bude mít katedrálu, jo, kromě toho třetího piva, to je vždycky ta tragédie, když řekne, já nepotřebuju divadlo, já tam nechodím, ať mi neberou peníze, ale kde mu je všude berou, aniž to vidí, toho ani nenapadlo, ale běda, když se dočte něco o, tu o divadle, jo, tady by doplácel, kdo už potřebuje divadlo, že jo, ten zdržuje od toho piva, tenhle ten náš hrozný, já jsem nejsem proti plebejci, on je zdravý to selský, ale nemám rád to plebejství, který v nás ten spad vychovala ta minulá doba, že jsme takoví ti, co chtějí všechno zarovnat. A já vám na závěr řeknu jednu nádhernou větu, povídá jeden občan, já nechápu, proč ten Schwarzenberg jde do tý politiky, když prachy má. Tam to máte. Tak tohle /nesrozumitelné/ to nesnáším teda velice.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechny pořady Jak to vidí najdete ve zvukové podobě i jako needitovaný text na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. A reprízu dnešního Jak to vidí s Ivanem Krausem si můžete poslechnout dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut na Českém rozhlasu 2 Praha. No, a další téma, skláři, to je dnes celodenní téma, útlum sklářské výroby, co je jeho příčinou, kolega Jan Burda vysílá ze Světlé nad Sázavou, kde ten problém je přímo jaksi, on je přímo v ohnisku, i skláři dostanou peníze a vláda, vládou prošla novela insolvenčního zákona, to jsem si přečetla včera, udělalo mi to velkou radost.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je aspoň něco, to znamená, co to přinese prakticky, pomůže to zaměstnancům nějakým způsobem ještě na nějaký čas, těžko, těžko. Já jsem se také na to téma díval, samozřejmě to bere, protože já patřím k těm, kteří vždycky byli hrdí, když jsme žili v zahraničí, tak ten nejhezčí dar, a to nepřeháním, bylo sklo, české sklo Bohemia. A to je jedno, jestli to byl křišťál nebo obří číše a tak dále a tak dále. A to je prostě jakési, mohli bychom říci, to rodinné stříbro, co někteří z nás takhle uměli a dělali nám dobrý jméno Český republice. A teď, jak se valí ta globalizace, ovšem ona je to globalizace absolutně nejširšího druhu, protože já, když vidím, že v Číně dělají firmy, jako je Nike a Puma a ty sportovní, to by mi tak nevadilo, já hned chápu, že je to levnější a že ta firma má větší zisky v konkurenci, ale více mi vadí, když pak se dočtu, že dělají za dvě eura, za padesát korun denně, třeba ženy v manufakturách, čili to je vlastně podivný, podivný systém, kdy nás to přivádí k vykořisťování, abych tak řekl, postaru či po novu, ale dočetl jsem se tady, pan Špidla, náš eurokomisař říkal, že mohou plynout peníze, cituji, z evropského fondu pro zvládání dopadů globalizace nebo ze sociálního fondu, ovšem ty prostředky z toho fondu podle Špidly musejí být vytvořeny a nejprve musí to být předloženo, ten návrh, národní autoritou, to znamená, doslova tedy především vládou, čili víte, jak to chodí, udělá se scénář, požádá se, pak se to schválí a tam to může bejt tři, čtyři měsíce dokonce, to nejsou léta, a projekty, který žádají o dotace ze sociálního fondu, může předložit kdokoliv, tedy i odbory tady stojí, jo, ale obrátit se musí opět na stát, který potom o to zažádá. Otázka teda snad je pro normální rozum, proč to nikdo neudělal, proč to jako, proč jsme, co ti naši zástupci, ať už ti či oni nejprve tedy ty odbory, to jsou zástupci těch pracovníků a posléze ti vládní úředníci, proč to neudělali.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já přemýšlím úplně o jiné věci, o tom, jak jste mluvil, že se výroba přesouvá do Číny a pak jste citoval, že existuje nějaký fond pro zvládání dopadů globalizace.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To už je pěkný, že už máme tohle, co.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To mě zaujalo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Je vidět, nač je třeba se přichystat, že bohužel teď mluvíme o sklárnách, mluvíme o možná porcelánkách, že jo, souvisí to, nebo k tomu půjde bižuterie, to byl textil, to je jedna věc za druhou a nejsme jaksi sami, tady je skutečně otázka, co má nejen každá, která země, ale Evropa si v tomto smyslu půjčí, přece my nemůžeme do jisté míry, jako vyspělá Evropa, která tady má prostě vzájemné dohody, podpořit to, řeknu to takto, aby víc těch zemí dělaly lidi za pár haléřů a ničili pracovní příležitosti v zemích, kde přece jen se člověk má uživit a má mít ty základní potřeby pokryty, to se mi zdá nemorální a jako Evropa, když teda máme organizaci, by mohla v tom smyslu něco udělat, já se nedivím, že tam pojede nějakej, někdo z nějaký zemičky, kde si to může dovolit, když tam pojede syrský obchodník, na to my nemáme vliv, ale Sýrie není součástí Evropy a my jsme součástí Evropy, a to máte stejný, jako když jsem užasl, že naši zemědělci, je to loni, já nevím kdy, vypěstovali moc mléka. A že to je, já nevím, o kolik tisíců hektolitrů, nepamatuju si a že proto bude pokuta, jsem říkal, teď zemědělci budou platit pokutu za to, že nám připravili víc mléka, no, to je absurdní, to je absurdista, proč je to upraveno takto, proč to není upraveno nějak hlavou a neřekne se dobře, pokud někdo z nás bude mít moc mléka, máme fondy, tak ho zavezeme támhle, ať se napijou, teď to vás napadne, že jo, přece v rodině, která žena vynadá manželovi, prosím tě, ty máš zase prémie, tys dělal dýl, tak máš prémie, tam jako, ta logika mě, mě to tam nějak v tý moji hlavě nepřeskakuje.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Žijeme v globalizovaném světě.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To zcela nepochybně.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom se dějí zvláštní věci.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobře, ale nemusí být globální hloupost, to by nemuselo bejt, že jo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je otázka. Když jste mluvil o tom mléku a o zemědělcích, odešli jsme trošku od těch sklářů. Já bych se vrátila k tomu insolvenčnímu zákonu, dočetla jsem se, že nově ta novela má přinést to, že zaměstnanci mohou dostat tři platy i po vyhlášení insolvence podniku. Musím říct, že mě trošku překvapilo a zaskočilo, když ten zákon už před tím vyšel, protože tam tato klauzule nebyla, že na zaměstnance se nemyslelo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je taky zřejmě otázka ale odborů nebo co, zástupců těch, i když já nevím, v jak malý sklárničce, kde jenom pár teda lidí tam ty odbory nebudou hrát žádnou velkou roli, ale ono samo o sobě, já se vám přiznám, že teda se okamžitě vciťuju do toho člověka a říkám si, aha, tak já mám tři měsíce na to, abych si našel nějakou práci, což nebude tedy v dnešní době už vůbec snadný, naopak mají nějakou nezaměstnanost, to taky nebude tak zase slavný a zase to bude nebude tak dlouho, to samo je minimum, jako co bych, co by se dalo udělat, ale stejně mě mrzí, že už nebudu moc stát támhle na Staromáku či kde, a tak se jak pět minut těšit tím, kolik Japonců a lidí všech barev pleti se vrhá do obchodu, protože to bylo opravdu dostal z Číny v nějakým balíku snad i s rejží jako prémii, já nevím, co, jak to bude, že jo, není to dobrý.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je ještě jedna zajímavá věc, když jsem natáčela ve sklárnách a mluvila jsem se skláři, tak oni mi ukazovali takový zvláštní šampusový servis, přenádherný, ze začátku století a říkali, že vzhledem k tomu socialismu, který pak přišel, tak tam došlo k přetržení výroby a ti staří skláři, kteří uměli udělat tenhle servis, zemřeli a nepředali tohle umění těm novým a pak mi předvedli, co vyrobili za šampusový servis na podobu, to se vůbec nedalo srovnat, to ani, ani nebylo ke srovnání, to byl úplně jiný výrobek a oni říkali, už pět let na tom pracujeme a nejsme schopni vymyslet, jak oni to dělali.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
A vidíte, na tohle jsem myslel, shodou okolností, takže jsem si říkal, sklářství přece není věc, kterou se můžeme naučit během roku nebo kurzů jako jistou computerizaci nebo podobný obory, to je náročná věc, zkušenosti, a tak o to mě to víc jaksi, mám z toho blues, jak já říkám, smutek, protože tam vlastně de facto, nalijme si čistého vína, končí jistá tradice, jo, která už se těžko kdy, kdyby se situace ekonomická změnila, to už ne.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam možná je ten smutek největší, to vaše blues.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, protože když něco končí, co bylo jistou výkladní skříní, jistou známkou, jistou vizitkou, ty země, my toho, žádná země se domnívám, nemá toho tolik, aby si mohla dovolit jen tak jako říct, teď nemám čas na sklárny, teď já mám jiný důležitější úkoly, no, máš jiný důležitější úkoly, víte, já vždycky si říkám, když už tu nezanechám nic novýho, tak bychom měli uchovat aspoň to dobrý z toho, co tu bylo, než jsme přišli, tečka.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost nám dělá Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí, jeho hostem je spisovatel Ivan Kraus. A my se teď dostaneme k mírně zábavnému tématu, protože jsme se dočetli na Internetu, že profesor Igor Panarin předpovídá rozpad Spojených států amerických a vůbec nové pořádky od roku 2010 mají nastat.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. No, já jsem to zachytil nejprve s úžasem, ale pak jsem, a tady to leží přede mnou, si jaksi přečetl The Wall Street Journal, to je naprosto seriózní, seriózní časopis, tedy noviny jsou to americký. A ty přicházejí s titulkem jakoby věci nebyly už tak dost kritické, ruský profesor předpovídá konec Spojených států. Dvě fakta jsou zajímavý. Pan profesor Panarin, je mu padesát let, a není to postava z Járy Cimrmana, pozor, on je to bývalý analista KGB, no, jak jinak, že jo, čili má dobrej původ, a je děkanem, je teda starším, jedním ze starších odborníků ruského ministerstva zahraničí a pracuje na akademii pro budoucí diplomaty, no, tak to mě jako, čili to je poměrně seriózní postava, je pozván, oni píšou do recepcí, v Kremlu učí studenty, publikuje knihy a tak dále, v poslední době vystupuje samozřejmě v ruských médiích dvakrát denně, no, on říkal, že ta šance je čtyřicet pět až pětapadesát procent, mluví o všech těch aspektech, který povedou k sociálním rozbrojům, prezident Obama bude muset vyhlásit staré právo, tak to jsou prvky, který nemůžeme říct, to nikdy nebude, ale pak jde dál a na konci nakreslí mapu a má takový svůj, svoji ideu, jak ta Amerika bude vypadat, jako jo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Například, že se Aljaška vrátí zpět Rusku.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak to má hned v první řadě, poněvadž tam je volají, že jo, on si ponechá to starý myšlení a on tady třeba říká, Kalifornie bude mít, kalifornská republika bude a bude součástí Číny nebo pod čínským vlivem, to vůbec nevím, jak na to přišel. Texas bude srdcem texaské republiky, což bude taková sbírka státu až po Mexické hranice. A Washington D.C. a New York budou součástí atlantické Ameriky a ty by mohli vstoupit do Evropské unie, dokonce se říká, hele, jestli ses díval do kafe, já také rád piju kafe a udělalo ti to nějakou skvrnu, tak jsem měl zatřást tím hrníčkem, protože to už začíná být absurdní. A Kanada popadne, /nesrozumitelné/ v angličtině, to znamená, tak ho popadne, skupinu severních států, který on nazývá centrální severoamerická republika. A Havaj, domnívá se, bude protektorátem buď Japonska nebo Číny a Aljaška, jak jste už řekla, bude podřízena Rusku, no, komu jinýmu, kde je olej, nebo kde je zemní plyn, včetně, tuším, Antarktidy, tam bude brzy, já říkám, sovětská vlajka, protože já dělím národ na ruský a tamní jaksi vládu, té říkám sovětská, už to nebudu měnit, protože taky nevidím moc rozdíl, jo, já jsem jednoduchej člověk. Profesor Panarin, víte, co mě na tom zaujalo, ta psychóza jeho, jak ho berou vážně v tom Rusku, to mně nedělá dobře. Kdyby se usmívali, ne, ne, oni říkají, pojď dál, přednášej, no, řekni nám to, noviny to otisknou, já si říkám, no, bývá zvykem odvést pozornost od problémů, on tedy říká, že to pro Rusko nebude dobrý, protože jsou, ale proč to říká, závislí na dolaru, no, já říkám, lepší na dolaru, než na rublu, jo, to zcela určitě, ale je to teda, jak to, že je brán tak vážně, to mě tak jako vzalo úsměv ze rtu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou seriózní přednášky, které přednáší v té škole diplomatů. Mě zaujalo, proč on k tomu došel, on tvrdí, že Američané zaznamenávají morální úpadek a žijí v ohromném stresu, a to je právě přivede k tomu rozpadu.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Morální úpadek a žijí ve stresu, já nevím, jestli ten morální stav, já netvrdím, že Amerika je zemí, kde je všecko bílé, to není žádná země dneska, ale že by v Rusku, v zemi, kde tři tisíce i víc novinářů ročně leží na ulici odstřeleno, kde, jak se můžete dočíst, advokáti už se bojí kohokoliv hájit, protože to taky končí velmi, velmi špatně, ta země není plně demokratická, takže nevím, kde bere tak úžasný nadhled, tak úžasnej nadhled, aby jako viděl do srdce Ameriky, která nepochybně má problémy, my je máme všichni teď, všechny státy světa máme problémy, že jo, a ani nevíme, do jaký míry ještě to bude pokračovat, ty nejslušnější, nejmoudřejší ekonomové říkají, i dont no, nevím, my nevíme.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, Rusko prožívá v současné době nejhorší ekonomickou krizi za posledních deset let, nevím, jestli si toho pan profesor Panarin vůbec všiml.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To on neměl v tý kávový skvrně, víte, on si udělal takovou, takovej hrníček, kde mu to ukázalo, já si myslím jenom to, co chtěl vidět, jo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To asi bude na tom něco, protože když se ho ptali, jak je na tom Rusko, tak on jim na to velmi lakonicky odpověděl, že v Rusku ke kolapsu nedojde.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dojde, a to je asi ten důvod, proč mají ta média a jaksi takový zájem to uveřejňovat, aby se zase lidi uklidnili, prosím vás, buďte klidní, rozpadne se Amerika, my na tom něco vyděláme, dostaneme za Aljašku, New Yorku nechceme, že jo, tam celkem není nerostný bohatství.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Zbytek přijde do Číny, jak jsem pochopila.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Čína, s tou my budeme kooperovat, my jsme v podstatě v cajku, jak by se řeklo tak jako lidově česky, že jo, my jsme na tom, my jsme na tom dobře, to bude asi, víte, vy máte pravdu, tam bude ten psychologický háček, uklidniti, oni jsou prostředky politickýho uklidnění vždycky, buď ho odvedete pozornost nebo vyvoláte válku, teda nemyslím vy konkrétně, ale jako příklad, ale vy jste měla problém dát armádu dohromady, ale aby ty oči veřejnosti, jak si tak říkáme, hleděly někam jinam, že jo, anebo se zapálí /nesrozumitelné/, že jo, hoří a tak dále, pak se najdou vinící a pokračujeme, jedeme dál, jedeme dál, pokračujeme.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My končíme, dnešní Jak to vidí s Ivanem Krausem končí. Děkuji za váš čas, přeji klidný pátek. Čeká vás něco hezkého?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
A doufám, víte co, ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Manželka.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... jednak manželka, a Čechy se nerozpadají. Děkuju vám.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je ta poslední radostná myšlenka. Dobrý poslech Českého rozhlasu 2 Praha přeje i Daniela Brůhová.