Přepis pořadu Jak to vidí - 30.1.
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl historik a děkan Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Prof. Ivo Barteček, CSc. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Prof. Ivo Barteček, CSc....
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Půl deváté, Host do domu, Český rozhlas 2 Praha. U mikrofonu vás zdraví Zita Senková a začíná pravidelný pořad Jak to vidí. Dnes je naším milým hostem, profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dobrý den.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Přeji dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste si vybral pro dnešní povídání několik témat, začneme na úvod u Glóbu, tento týden se přišly stovky lidí rozloučit s architektem, panem Janem Kaplickým, který zemřel nečekaně 14. ledna, jen několik hodin poté, co se mu narodila dcera Johanka, v dopise od Václava Havla, bývalého prezidenta, který na rozloučení s panem Kaplickým předčítala jeho paní, paní Dagmar Havlová, označil bývalý prezident knihovnu za moderní odpověď na historickou dominantu Pražského hradu. V poslední době se objevují zprávy, že ten blob na Letné by možná přece jenom mohl vyrůst, sledujete tuto debatu?
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já navážu na jedno z předchozích sezení zde v Českém rozhlase, bylo to před několika měsíci, kdy jsem jasně definoval svůj vztah projektu a ten je a byl, prosím, a jsem rád, že tyto názory mohou ještě jednou připomenout ve skrze kladný, mám akorát pro to důvody historické, vztahující se k dějinám zemím koruny české a pokud bych zmínil český národ, pak ve vztahu k českému národu lze hovořit o Dobrovském, lze hovořit o Palackým a chtěl bych tím sdělit, že jsme povinováni postarat se o dědictví a to ve vztahu k českému národu bylo skrze český, skrze českou literaturu, ty jsou uchovávány přednostně v knihovnách a poté by naše generace, bychom se měli zasloužit o to, že zde něco nového pro budoucno, kde toto bude uchováno, ano, vznikne. To je jedna rovina. Ta druhá rovina, věnuji se tématu o exilu a to taky posluchači vědí, rozumí se Čechů v exilu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste také známý iberoamerikanista, připomenu.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji. A to je citlivé téma, zvláště k autorovi a k týmu, který návrh blobu připravil a představil a způsob, jakým se mu dostalo pozornosti, teď myslím té záporné v tom českém našem kulturním prostředí, je pro mě i oním svědectvím o ne vždy kladném vztahu k onomu tématu exil a těch významných mužů a žen, kteří z vnějšího světa přicházejí do české kotliny, do České republiky a přinášejí zde něco nového. A třetí rozměr, už nebudu unavovat posluchače, je téma elit, Česká republika, Československo, minule se nechovali a nechovají o něm k elitám tak, jak se domnívám, bychom si v tom kladném slova smyslu toto měli uvědomit a nejsme velkými národy, znamená to, že těch elit, které přicházejí mimo jiné i z exilu, aby doplnili domácí, není tolik, abychom se jich mohli vzdávat, shrnuli vše v názoru, opět pevně ukotven, domnívám se, že bychom měli činit pro to vše a nejen ve vztahu k onomu blobu, ale k onomu odkazu, aby minulost bylo postaráno přes současnost v této přítomnosti. Takže bude-li ..., v tomto podnikání na aktivita, jsou podnikáni, rád se k nim hlásím, musím konstatovat, že již dříve po těch pořadech ve vztahu, kde jsem zmiňoval blob, jsem dostával sdělení e-mailová a je to pro mě pozitivní informace, že pořady jsou sledovány dobře, tak si to postav třeba v Olomouci, odkud pocházíš, nepocházím z Olomouce, prošel jsem Prahou a blob, domnívám se, bude důstojný v Praze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A propos těch sporných staveb tou kontroverzní stavbou se v České republice stala právě i chobotnice, ale ve světě, když se podíváme, tak takových vlastně staveb, o kterých se hodně diskutovalo, které měly složitý osud, není málo, například Sumerové, když stavěli zikkuraty, takové ty stupňové chrámy v dnešním Iráku, tak byla taky vlna odporu proti tomu. Eiffelova věž třeba pro Paříž nebyla odporná přímo, podívejte dnes, jaký je turistický magnet, neustále mnoho, mnoho let se přece staví taky Sagráda Familia slavné Gaudiho nedokončené dílo, takže uvidíme.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Naprosto souhlasím, možná tím zdárným příkladem je právě věž Eiffelova, kdy mimo jiné dobové francouzské elity toto odmítali, shodou okolností literární, vždyť to poškodí tvář Paříže, která je od vrcholného středověku neměnná, prosím, jezdíme tam mimo jiné z důvodu Eiffelovy věže, ale taky odkazu těch minulých elit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme, jaký bude mít osud také Entropa, nebo když se podíváme s odstupem let na toto dílo Entropa plastika Davida Černého umístěná v Radě Evropské unie, zatímco teda u nás tou vášnivou debatou vyvolává chobotnice dílo Jana Kaplického, tak v Evropě je to Entropa, co tomu říkáte, líbí se vám, zaujalo vás to?
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Zvolil bych si obojí propojit, protože vnímám onu, provázanost v obou případech a v dalších asi zde nevyslovených v tuto chvíli máme co do činění s uměleckou vizí, s uměleckou projekcí, s umělcovou vizí, s umělcovou projekcí, a prosím, byť jsem přítomen, alespoň jako poučený amatér k dějinám umění, netroufl bych si posuzovat jako mnozí, že se ono či ne ono hodí, prosím, přenechává onomu umělci, je to jeho vyjádření, asi bych si pomohl v minulosti, uvedl bych /nesrozumitelné/ a odmítání se za nová díla a salony odmítaných a všichni víme, respektive přes paměti těchto autorů víme, v jaké bolesti se ono umění rodí a pokud se rodí v bolesti, znamená, že již v prvopočátku je v tom zakódováno něco pro mě pozitivního a prosím, vlastně v tuto chvíli /nesrozumitelné/ a expozicích o jeho díle, to je, prosím, to nejlepší, co může být, možná taky zmiňme v této souvislosti Picassa připomenu, ale parafrázuji z hmotného Picassa, když jsem se narodil, maloval jsem jako ..., nebyl jsem přijímán, trvalo mně vlastně desetiletí, než jsem se naučil malovat jako dítě, a v tu chvíli jsem stanul na prahu moderny a stal jsem se uznávaným a otevřel jsem cestu jiným. Takže to posuzování, prosím, bych ponechal i budoucnosti a co se týče zmíněné Entropy a díla Davida Černého, upoutala pozornost České republiky, Evropy ve vztahu k České republice upoutala, ano, a zdá se, že to je pozitivní vklad do budoucna.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, pane profesore, o čem celá ta kauza ještě vypovídá, vypovídá něco o Evropě, ukázaly se reakce některých států velmi bouřlivé, třeba dnes je část, kdy je zobrazeno Bulharsko, zahalená černým plátnem, je Evropa konzervativní?
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Je to bezesporu ve všech případech zmiňovaných těch a další téma velmi citlivé. Pokud se o tom hovoří, prosím, je lépe, než bychom se o tom nehovořilo a poté něco propuklo, co není svým způsobem zvládatelné, dvě poznámky, moc politická, moc ideologická by měla určovat, neměla by předepisovat, ale dělo se tak, prosím, v minulosti, děje se tak v současnosti a bude se tomu tak dít v budoucnosti. Znamená to, že bychom vůči té moci politické, ideologické měli vyslovovat své názory a nemusí být přijímány, nemusí být přijímány a to patří taky k onomu, k onomu tématu. Ptáte se, zda Evropa je konzervativní, abych porozuměl vaší otázce. Pohlédneme-li na Evropu z vnějšího prostoru, ať je to Asie, Afrika, americký kontinent, měla Latinská Amerika pro vnější svět v mnohem připadá Evropa i jim, těm nahlížejícím, jako skanzen. Jeden příklad z Latinské Ameriky, protože Latinská Amerika je provázána vedle toho anglosaského světa, přednostně španělštinou a portugalštinou a projdete všemi zeměmi s těmito jazyky pro ně až nepochopitelné a totéž i v Asii a v Africe, zdá se, že v Evropě nejen procházíme každých sto kilometrů jinými státními celky a procházíme jinými národními uskupeními a pokud neovládáme třeba onu angličtinu nebo francouzštinu, španělštinu, musíme v každém tom jazyce nejméně zvládnout základní národní jazyk a v tom se jevíme jako skanzen. Važme si, prosím, tohoto skanzenu, domnívám se, že to je jeden z těch zásadních vkladů Evropy do budoucna, pokud bych tam měl formulovat nějaká tři témata zásadní, poté ona multilingvita Evropy, prosím, to je něco, co nikde jinde už svým způsobem není vídané, takže to je jeden základní prvek, važme si multilingivity Evropy, važme si kulturního odkazu a to, co Evropa dala okolnímu světu a to teď běží od onoho starověku, od řeckořímského odkazu až po onu modernu přelomu devatenáctého a dvacátého století pro mě je Evropa zajímavá především, jsme Evropané tím, že je světem, kde se setkávají a měli by se, prosím, setkávat a vzájemně respektovat civilizační modely a civilizační modely námi zastupovaný reprezentovaný ten onen evropský nebo, řekněme, euroamerický a na straně druhé civilizační modely, které s nimiž hraničíme, které jsou nám nejbližší geograficky a je to svět, nejblíže ležící svět arabský, plus další, asijské kulturní celky a Evropa by měla být modelem, kde toto soužití, toto respektování, toto vstřebávání vzájemných podnětů by mělo být příkladem pro ostatní. Ostatně Evropa je poučena, že jiné cesty není, a to je základní vklad Evropy pro jiné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovedete si, pane profesore, představit podobnou plastiku, samozřejmě by tam musely být jiné motivy, která by byla v Latinské Americe takové dílo, které by třeba karikovalo určité vlastnosti nebo i klišé jednotlivých latinskoamerických zemí?
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Možná, že se bude posluchačům zdát, že jsme se na tématech skutečně dohodli, nedohodli, ale jsem rád, že jste mi tuto otázku položila a Latinská Amerika obecně je subkontinentem s revoluční tradicí, a to revoluční v uvozovkách či bez uvozovek, záleží na čtenářích, záleží na posluchačích, a tradici i současnosti, ona je vždy naladěna tak, aby přijímala realitu, ale současně proti té realitě nebo s touto realitou nějakým způsobem vedla zápas a Latinoameričané nemají daleko, aby /nesrozumitelné/ sáhli i k, řekněme, k činům, připomeňme teologii osvobození, ale to jsou léta, léta šedesátá, kdy tyto elity, touto cestou postupovaly, měl jsem i příležitost, opět je to dávno, na, univerzita /nesrozumitelná/ v Kolumbii, která je tou hlavní a nakonec pro Latinskou Ameriku to je ono, to jsou ony Atény, Národní univerzita, v Bogotě podle této univerzity je posuzována i kvalita třeba i jazyka, ostatně v Latinské Americe, podle latinskoamerické španělštiny právě na bogotské univerzitě, a tam, prosím, tato univerzita je tradičně velmi revoluční v opozici vůči městu, je v opozici dlouhodobě vůči země a vůči ostatním, měl jsem možnost shlédnout, jak studenti vynášeli ony ikony, ale teď dávné revoluce, to znamená, osvobozeneckých válek Simona Bolívara, chcete-li Santandera, protože už je tam nechtěli, protože pro ně jsou příliš spjati s tou současností, která je ukotvena v minulosti a jsou tam i jiné ikony, nechci připomínat Ernesta Che Guevaru, který v tuto chvíli vstoupil do kin jako jedna z oněch znovu připomínaných ikon, ale objevovali se tam jiné osobnosti, takže Latinská Amerika i tohle to činí a činí to možná v dramatičtějších podobách, než je výstavní počin pana Davida Černého a jeho týmu, který upoutal pozornost v pozitivním slova smyslu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je dobrá zpráva, že, svým způsobem, že to není tak revoluční plastika v tom Bruselu.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
To si netroufnu, prosím, posuzovat, protože ve vztahu k dějinám umění to může být v budoucnu posuzováno za revoluční, /nesrozumitelné/ jako s ní přijímána a myslím si, že s ní nemám problémy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti Českého rozhlasu 2 Praha, ve společnosti pořadu Jak to vidí. Dnes je naším hostem profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, historik a iberoamerikanista. Pane profesore, my jsme se díky povídání o Entropě a srovnání nálad i charakteru dostali do Latinské Ameriky, my ještě zůstaneme na tom kontinentu a podíváme se na Kubu, na zajímavý ostrov, kde je takovým ostrůvkem Guantanámo, vojenská americká základna, možná bychom si osvěžili s vámi, s odborníkem, paměť, jak vůbec k tomu došlo, je to už mnoho let, vlastně století.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji, bude to stručný exkurz, jsme v karibském prostoru, jsme na ostrově Kuba, a jsme ve státním celku Kuba a možná pro mnohé z posluchačů bylo překvapivé, že diskutuje teď nejen americká společnost, ale evropská a americká politická scéna na téma americké základny, která je na Kubě a kterou známe pod jménem Guantanámo a jak se vůbec stalo, že na onom ostrově "svobody", který si připomínal nedávno padesátiletí své existence a vlastně vstoupil na politickou mapu světa, je základna, která nenáleží pod svrchovanost Kuby, je to území ve více než sto kilometrů čtverečních, asi nějakých těch sto deset, sto sedmnáct, je to zátoka Bahía de Guantanámo a ta přítomnost Spojených států, prosím, tam jde až do roku 1898, to jsou taková základní data, popřípadě 1903, 1898, je Španělsko, americká válka se odehrávala výsledkem vlastně byly, že od španělského impéria vlastně odcházejí, odpadávají na jedné straně Filipíny, ale to /nesrozumitelné/. A na straně druhé Spojené státy americké tímto jasně deklarují svou prioritu a naplnění těch dávných doktrín, třeba Monreových doktrín z dvacátých let devatenáctého století Amerika Američanům. Ten odchod španělské přítomnosti je ovšem doprovázen nastoupením na tatáž místa jiného impéria, impéria mám namysli teď hospodářsky mocného, Spojené státy americké, psal se rok 1898. Připomenu 1903, možná taky není obecně známo, že v té době vzniká stát Panama, mimo jiné, aby bylo možno postavit Panamský průplav a Panama je vytržena z těla Kolumbie, byla to provincie nejsevernější tam, kde jsou ideální podmínky pro onen budoucí Panamský průplav, od té doby, prosím, ony záporné vztahy Spojené státy americké a Kolumbie táhnoucí se přes jiné peripetie až do dnešních dnů, ale to, prosím, nelze zapomenout, protože to bylo inspirováno a Panama byla uznána jako prvá vlastně právě Spojenými státy americkými, aby mohlo být přistoupeno k dílu 1903 Platův dodatek vztahující se ke Kubě, takže vše v onom karibském bazénu a od toho roku 1903 jsou Spojené státy přítomny na Kubě, jsou přítomny na Guantanámu, pak jsou úpravy vztahu ve třicátých letech, myslím, za Roosevelta, kdy za, teď vám neřeknu jakou, ale jistou sumu je za tento pronájem ve zlatých placeno po vítězství kubánské revoluce, vlastně byť tyto prostředky jdou zjevně až do dnešních dnů do švýcarských bank, nová kubánská republika odmítla přijímat tyto poukázky za pronájem, to znamená, nesouhlasí a vnímají to jako přítomnost s již dnes, s níž nesouhlasí kubánská, kubánská vláda těch posledních padesát let, nicméně z hlediska mezinárodních vztahů a mezinárodního práva to bylo ukotveno předchozími smlouvami, proto Guantanámo je tam do dnešních dnů. V současnosti, a to je zhruba od poloviny těch, teď první dekády jednadvacátého století, Guantanámo mimo jiné slouží jako věznice, vězení pro ty z vězňů obviněných a doložených z terorismu, kteří nespadají pod ony konvence ženevské a nejsou souzeni na území Spojených států amerických, je o ně pečováno v tom vnějším prostoru a to už je sporné, prosím, to je sporné, proto i ono aktuální vlastně uzavření tohoto prostoru ve vztahu věznice, jako území, které náleží sice na Kubě, ale náleží pod správu administrativy Spojených států amerických, to je ukotveno těmi minulými smlouvami, a to je otázka, prosím, budoucna.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by ta budoucnost teda mohla vypadat a věznice, jak jsme to teda odlišili, to jsou dvě věci, ta by měla do jednoho roku zaniknout, jak teda ale vidíte budoucnost Guantanáma?
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Je to území, které, asi s tím budou všichni z hlediska historického nahlížení souhlasit, je integrální součásti ostrova Kuby, ať tam bude či nebude ta či ona republika, je to území, které je střeženo, které je obehnáno plotem, nechci říct, že je obehnáno zdí a z historie víme, že všechny zdi a všechny ploty, ač byly s velkou péčí a s vůlí či nevůlí stavěny, ošetřovány a stále zdokonalovány, mizejí, takže i tento plot, prosím, jednou zmizí, byť jsou stavěny ploty jiné, ale osud těchto plotů a těchto zdí, zdá se, že je všude stejný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme, že právě letos si připomínáme významné výročí, také pádu zboření jedné ohromné zdi, berlínské zdi a pádu režimu, tak historie, uvidíme, jak se bude, respektive ta budoucnost, jak bude vypadat.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
No, já bych ještě připomenul, že je zase jiná zeď, která je neustále posilována a opravována, a to je zeď mezi Mexikem a Spojenými státy americkými, ale tam je to dáno s onou, ne legální imigrací, ale zdá se, že i toto by mělo být upraveno jinými formami, než je ona zeď oddělující a přetínající takřka celý kontinent.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí a já připomínám, že tuto relaci vysíláme od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po zprávách ve třiadvacet hodin jeho reprízu. Přepis pořadu i jeho zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. No a najdete tam také přepis toho dnešního vydání, dnes s profesorem Ivo Bartečkem. My se teď podíváme na poslední téma, které nakousneme, celodenním tématem Českého rozhlasu 2 Praha jsou dnes, je dnes studium na středních a odborných školách, novinky v zákoně, my se dnes budeme ptát a ptáme se posluchačů a zeptám se také vás, pane profesore, platí stále, že řemeslo má zlaté dno?
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Jakékoliv zjednodušení a v tomto směru, ono úsloví řemeslo má zlaté dno, se opírá o bohatou historickou zkušenost, takže pokud je to takto podáno, nutno konstatovat ale, že teď doložit i z /nesrozumitelné/, prosím, že to skutečně platí, platilo a do budoucna platit bude, s tou zdatností a teď budu sobec, omezím se opět na prostor český a moravský, chcete-li slezský, ta řemeslnost, to vzdělání, které bylo tomuto národu nabídnuto, anebo této zemi a národům v této zemi žijícím vlastně činilo konkurenceschopným. Takže to řemeslo, že má zlaté dno, já s tím, prosím, souhlasím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou novinky ve vzdělávání, vy jste děkanem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Pokud bychom obrátili naši pozornost k vysokoškolskému prostoru a s tím, že přijímací řízení vedle středních škol v tuto chvíli taky svým způsobem vrcholí na vysokých školách, univerzitách, protože posledním termínem je konec února, to znamená, příští měsíc by se měli naši budoucí studenti rozhodnout, ne které univerzitě, ale jakému oboru dají přednost, protože v tom se domnívám, je zásadní rozhodnutí, každá z fakult připravuje novinky, tyto novinky se připravují rok, dva roky dozadu, pak nám to schválí či neschválí akreditační komise, co máme nového na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pro ten příští akademický rok, připomenu, že máme taky japanistická, japanologii a sinologii a připravili jsme pro naše budoucí studenty i japonštinu pro hospodářskou praxi, je to bakalářské studium, studium, které je koncipováno plus druhý obor, student si dobrovolně a sám volí onu dvojkombinaci, japonština pro hospodářskou praxi je asi tou dobrou volbou, protože obchod s asijským prostorem je obchodem, který neustále narůstá a vezmu-li našeho partnera německého, již dávno orientuje a připravuje své síly právě pro prostor čínský, pro prostor japonský, z těch oborů, které jsou provázány s Evropou, připomenu, že máme nově akreditováno ruskou kulturu v evropském kontextu a polskou kulturu v evropském kontextu, což jsou jednoobory bakalářské, opět zajímavé, protože jak onen polský svět, tak ten ruský svět zaslouží naší pozornosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a pozornost dnes nám věnoval a zajímavé informace dodal profesor Ivo Barteček, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pane profesore, děkuji a opět někdy v Českém rozhlase 2 Praha na slyšenou.
Ivo BARTEČEK, profesor, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji a děkuji posluchačům. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka