Sociální geograf Drbohlav: Češi nadsazují počty cizinců v populaci. Citlivě vnímají zejména nelegální migraci

„Chtěli jsme udělat něco, co tady ještě nebylo, respektive podívat se na tu věc netradičně,“ vysvětluje motivace jeden z autorů šetření Dušan Drbohlav. Výzkumníci proto vytvořili sedm archetypů hypotetických migrantů, které podle nich reprezentují důležité typy ve společnosti. 

„V normálních výzkumech se často ptáme: ‚Jak je vám sympatický občan, který přišel ze Zimbabwe nebo země XY?‘ a tečka. Nic víc tam není. My jsme rozšířili ten profil o věk, o profesi a nějaké potenciální ekonomické zapojení, také o legální nebo nelegální status a migrační nebo uprchlickou minulost,“ vysvětluje sociální geograf.

Všechny jmenované aspekty podle něj mohou mít vliv na vnímání přistěhovalců ze strany majoritní populace.

Sedm archetypů

Mezi archetypy, se kterými výzkum pracoval, tak byla například kanadská manažerka Barbara, studentka z Vietnamu Linh, ukrajinská učitelka Iryna, lékař ze Sýries mezinárodní ochranou Muhammad, pracovní migrant z Moldavska Timur nebo rybář ze Senegalu Ousmane, který na území Evropské unie vstoupil bez povolení. 

Čtěte také

Expertka Zuzana Lizcová: Migrace, sociální sítě a pocit, že „dobře už bylo“. AfD proniká do německé politiky zdola

Výzkumníci provedli jak kvantitativní, tak kvalitativní šetření. Z obou přitom vyplynulo, že nejpřijatelnější byla pro dotazované pozice manažerky Barbary, ale také pozice Linh z Vietnamu a uprchlické učitelky Iryny z Ukrajiny.

„Na opačném konci byl jednoznačně Ousmne, který ztělesňuje v sobě to důležité, bohužel v negativním slova smyslu – že přišel nelegálně,“ říká Drbohlav.

„Je to ten nelegální status, který většina vnímá velmi citlivě, ale také že je rybář. To znamená, že uplatnění na českém trhu práce je docela problematické. A navíc se zde může promítat i řekněme ta barva pleti,“ dodává.

Nadsazování počtů

Jedna z otázek, kterou badatelé respondentům kladli, zjišťovala, zda dovedou odhadnout relativní zastoupení cizinců v české populaci. „Ukázalo se, že tady je nadsazování těch počtů, a ukázalo se, že nikoliv nepodstatné. Trojnásobné na evropské úrovni a dvojnásobné v Česku,“ upozorňuje Drbohlav. 

Podle sociálního geografa výzkum také ukázal, že lidé, kteří výrazně nadhodnocují podíl cizinců v populaci, mají zároveň tendenci jejich přítomnost hodnotit negativně. 

Regionální rozdíly

Co předurčuje postoje Čechů k migrantům a migraci, bylo zásadní otázkou, na kterou chtěl výzkum odpovědět. „Jedna z možností, ale ta už v sobě kumuluje spoustu dalších faktorů, je regionální diferenciace,“ konstatuje Drbohlav. 

Nejpozitivnější naladění vůči migrantům výzkumníci lokalizovali v Praze a Středočeském kraji a také na jižní Moravě. Negativní pohled se naopak váže k Plzeňskému a Moravskoslezskému kraji. 

Čtěte také

Analytik Tureček: Klimatičtí uprchlíci budou otázkou pro celou Evropu. Jsme na počátku velké diskuze

„Tady se můžeme samozřejmě domnívat, že to plyne ze sociálně ekonomického postavení té populace, především v Moravskoslezském kraji. Prostě tam populace není tolik vzdělaná a stále prochází transformací, respektive je strukturálně postiženým regionem,“ vysvětluje expert.

V Plzeňském kraji podle něj do hry vstupuje další důležitý fenomén, kterým je agenturní zaměstnávání a s ním spojené nekalé praktiky zaměstnavatelů. To prý v regionu vyvolává nedobrou atmosféru, která se projevuje právě ve výsledcích šetření. 

Obecně ale dle výzkumníka platí, že vyšší hustota cizinců v populaci souvisí s pozitivnějším názorem na jejich pobyt a aktivity v Česku.

„To mimo jiné souhlasí s kontaktní hypotézou, která říká, že čím více se s nějakým cizincem setkáváte, tím postupně zjišťujete, že není tolik odlišný od vás a začíná vám být sympatický. Tato vazba není příliš silná, ale existuje,“ uzavírá.