Politolog Lubomír Kopeček: Nejsme velmoc, abychom si mohli dovolit mluvit k zahraničí více hlasy

Evropské špičky mluví po sobotním projevu šéfa americké diplomacie Marka Rubia na mnichovské bezpečnostní konferenci o úlevě. Rétorika zástupce Spojených států byla letos o poznání smířlivější než loňský slovní výprask od viceprezidenta USA J.D. Vance. Uklidnění vod ovšem v Česku nepřineslo vystoupení ministra zahraničí Macinky v diskusi na závěr veřejného programu konference o rozdělení Západu a o tom, co zůstalo ze společných hodnot.

Čtěte také

Mediální analytik Filip Rožánek: Česká politika se „tiktokizuje“. Cílem je co nejbizarnějším způsobem přednést co nejkomičtější myšlenky

Český ministr zahraničí zavedl v Mnichově řeč mimo jiné na demokratické deficity Evropské unie a kritizoval liberální progresivismus. Představitelé opozice mluví o ostudě a trapasu. Podle politologa dává ministr Macinka najevo inspiraci americkým prezidentem Trumpem.

„Podle mě Petr Macinka využil tento prostor pro to, aby prezentoval sebe před voliči, příliš to nepřizpůsobil tomu fóru. Na druhou stranu, když se dívám na jeho mentora, bývalého prezidenta Václava Klause, ten v podstatě něco podobného dělal s oblibou také ve funkci prezidenta a už tehdy to v Česku vyvolávalo docela velké debaty,“ myslí si politolog Lubomír Kopeček.

„Co mě ještě možná víc na mnichovské bezpečnostní konferenci nepotěšilo, abych použil tak trochu klausovské slovo, bylo to, co se rýsovalo už v předchozích týdnech: že tu máme v zásadě velmi nekomunikující představy zahraniční politiky z úst ministra zahraničí a z úst prezidenta,“ poukazuje politolog. „Nemají mezi sebou hluboký rozpor týkající se klíčového tématu, postoje k Ukrajině a postoje k rusko-ukrajinské válce, kdy oba dva vyslovují podporu Ukrajině. Ale je vidět, že co řekl Petr Macinka, že bude prezidenta ignorovat, se projevovalo i v rámci konference, takže Česko tam zaznívalo trošku zvláštně různými hlasy.“

Rétorika a obrana

„Můžeme se na to dívat z hlediska vnitřní české debaty, že tady máme spor mezi Motoristy a prezidentem. Nicméně podle mě není šťastné, že Česko působí – a opravdu se to netýká jen té konference – jako stát, který v zásadě nemá koordinovanou zahraniční politiku, což u malého, možná středně velkého státu v evropských poměrech není šťastné. Opravdu nejsme velmoc, abychom si mohli dovolit vystupovat různými hlasy. Bylo by fajn, kdyby se česká zahraniční politika vrátila k tomu, co tady bylo před volbami 2025,“ míní politolog Lubomír Kopeček.

Čtěte také

Politolog Jan Kubáček: Spor mezi Macinkou a Hradem připomíná Člověče, nezlob se. Nakonec budou muset najít kompromis

Prezident Petr Pavel na mnichovské konferenci řekl, že Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost. „Stávající vláda opravdu postupuje jinak, nepovažuje zvyšování výdajů na obranu za prioritu,“ podotýká Kopeček.

V rámci představ o dvourychlostní Evropě zůstává podle politologa pozice Česka nečitelná: nepatří ani k integračnímu proudu Evropské unie, ani k postojům Slovenska a Maďarska.

„Podle mě je to dlouhodobě problematické v tom, že to narazí dřív nebo později na to, že Američané začnou brát Česko jako někoho, kdo bez ohledu na to, že s nimi mohou představitelé Česka souznět v kulturních záležitostech, tak v tom klíčovém, v otázce, že si převezmeme značnou část nákladů na vlastní bezpečnost, postupujeme proti jejich představám. Takže já mám trochu obavu, že česká zahraniční politika je nejen nekoordinovaná, ale v docela důležité bezpečnostní dimenzi se začíná dostávat do situace, kdy může být vnímána jako černý pasažér a někdo, kdo je problém, nikoliv přínos,“ říká politolog Lubomír Kopeček.

Petr Macinka, dosud v čele dvou resortů, podle všeho brzy povede už jen zahraničí, protože Motoristé dnes nominují na post šéfa životního prostředí nového kandidáta namísto Filipa Turka, kterého Petr Pavel odmítá jmenovat ministrem nové vlády. „Co se okolo toho bude dít, bude možná někdy trochu zvláštní, právě v důsledku existence nejmenovaného ministra ve funkci zmocněnce, ale určitě to bude lepší situace než to, co v tuto chvíli máme: to je dva resorty formálně řízené jedním člověkem,“ komentuje Lubomír Kopeček, politolog Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity.

V pořadu Jak to vidí… se dotkl také nedělních opozičních protestů pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii a připomněl dřívější politické ambice jeho předsedy Mikuláše Mináře. Co podle něj může občanskou společnost mobilizovat? Poslechněte si celý rozhovor v souvislostech.