Politolog Milan Školník: Vztahy ministra zahraničí s prezidentem vypadají na truc. Měli by hledat společnou řeč

Prezident Petr Pavel minulý týden slíbil poskytnout Ukrajině několik menších letounů proti dronové obraně a generátorů pro případ výpadku elektřiny. Podle ministra zahraničí Macinky prezident svou nabídku Ukrajincům s vládou nekonzultoval, a zachoval se tak „jako slon v porcelánu“.

„Musíme vnímat i domácí kontext, kdy prezident odmítá jmenovat Filipa Turka, výraznou osobnost Motoristů. Petr Macinka se pak staví trošičku do trucu a dává najevo, že tam bude nějaký nesouhlas, dokud Turka nejmenuje. Můžeme čekat i víc takových políčků,“ domnívá se politolog Milan Školník.

Čtěte také

Komentátor Petr Hartman: Navenek jednotná, uvnitř plná nášlapných min. I přes důvěru čekejme ve vládě spory

„Chybu mohl udělat i Petr Pavel. Mohl si některé věci vyložit jinak. To nevíme, dokud nám nepředloží nějaké dokumenty o dohodě. Ale asi bych věřil, že Ukrajina má zájem o pomoc. Takže tam nějaká jednání probíhala,“ dodává politolog Školník.

Prezident Pavel ministru zahraničí vzkázal, že „je znakem zkušených lidí – a diplomatů zvlášť – že si informace ověřují dříve, než dojdou k závěru. Tím spíš, když se rozhodnou mentorovat prezidenta republiky.“ O čem taková vyjádření mohou vypovídat?

„Je tam asi už takový vzájemný truc, jak to tak vypadá. Myslím, že už panu prezidentovi maličko dochází trpělivost,“ míní politolog Milan Školník, pedagog Katedry humanitních věd provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

Tolerance a krajní meze

Hlavu státu vyzvali zákonodárci usnesením sněmovny z konce minulého týdne, aby „respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Posuzovat vhodnost jednotlivých kandidátů na členy vlády je úlohou Poslanecké sněmovny, která pak jedině vyjádří nebo nevyjádří vládě svou důvěru.“

„Já to vnímám jako vůli většiny Poslanecké sněmovny, která samozřejmě prezidenta nikterak nezavazuje. On už vzkázal, že jeho názor se stejně nemění,“ komentuje postoje obou institucí politolog a pedagog Milan Školník.

„Sněmovna je suverén. Může si přijmout usnesení, k čemu chce. Ale stejně tak i prezidentův výklad je, že se nevnímá za čistého podepisovače, ale že vnímá některé věci, že může odmítnout na základě precedentů z minulosti. Pokud jsme Miloši Zemanovi tolerovali, že měl problém s některými jmény a ministry nejmenoval, proč bychom nemohli dát toleranci Petru Pavlovi třeba na úrovni jednoho jména,“ myslí si politolog Školník.

Čtěte také

Politolog Petr Just: Turkova žaloba? Mantinely kompetencí prezidenta mohl vytyčit jen Ústavní soud

„Říkám ve veřejném prostoru, kdyby měl problém se třemi, čtyřmi jmény, tak už to je asi moc a už nás to asi opravdu posouvá někam jinam v rámci politického systému. Ale pokud tam je problém s jedním jménem, které vnímá opravdu jako hodně kontroverzní, tak proč ne,“ tvrdí Školník.

Spor o dojmenování ministra životního prostředí podle něj může gradovat až do omezení rozpočtu Hradu nebo jeho zahraničních cest v rámci NATO. „Ale to jsou opravdu krajní situace a už vůbec by nepřispěly k politické kultuře,“ domnívá se Školník.

Představitele zahraniční politiky by politolog vyzval k usmíření. „Kdyby nebyl konflikt na Ukrajině, kdyby nebyl Blízký východ, kdyby USA za Donadla Trumpa nebyly divoké... Ale vzhledem k současné geopolitické situaci by se mohli snažit hledat společnou řeč,“ říká politolog Milan Školník.

Poslechněte si v pořadu Jak to vidí... také jeho názor na závěry kongresů dvou opozičních stran.