Přepis pořadu Jak to vidí - 26.3.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A vysílání té první půlhodinky dnes ve čtvrtek 26. března v programu Českého rozhlasu 2 Praha, první dopolední půlhodinky, Jak to vidí má svou premiéru, protože naším hostem je dnes poprvé komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček. Buďte vítán, dobré ráno.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Dobré ráno.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pane Macháčku, abychom nezačínali hned těmi nejaktuálnějšími politickými událostmi, ale představili vás, řekněme, z té osobnější roviny. Přijel jste jako novinář, o němž je to velmi známo, přijel už jste na kole?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, nepřijel jsem na kole, protože já ho na zimu odkládám a ta zima se protáhla, pořád sněží, ale předpokládám, že každým dnem už vyjedu. Ale to není pro mě výraz ničeho aspoň z mého pohledu zvláštního, na kole jezdím proto, že se dostanu všude prostě strašně rychle. I kdybych náhodou zapomněl na nějakou schůzku, tak tam můžu během 5 minut být. Takže můžu jenom vřele doporučit.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Když jsme si, tuším, v úterý dopoledne psali v mailu o tématech pro čtvrteční setkání ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha, tak jste napsal mimo jiné - můžeme mluvit o hlasování o nedůvěře, proč se to dělá, když vláda stejně nikdy nepadne. Takže vy jste patřil mezi ty, kdož věřili, že to celé vlastně je jenom ta kulisa, kterou uvidí diváci v televizi, ale výsledek bude stejný jako už 4krát předtím.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak ona to není tak úplně kulisa, ono je to takový proces, který si myslím, že je vcelku běžný i ve světě. A opozice, pokud vláda jí vlastně ... s ní nespolupracuje nijak a nechce s ní na nějakých důležitých věcech se dohodnout nebo dosáhnou konsensu, tak je to prostě legitimní způsob práce opozice občas se pokusit prostě vyjádřit nedůvěru vládě. A provází to, jak víme, celá dlouhá ceremonie, kdy ty opoziční poslanci můžou se ... můžou mluvit dalekosáhle v parlamentu proti vládě, televize to přenáší a tak dál, takže je to taková procedura. Ale otázka je, jestli skutečně musí vést k tomu cíli. Když ji děláte příliš často a nikdy k tomu cíli deklarovanému nevede, tak samozřejmě zase podkopáváte svoji důvěryhodnost jako šéf opozice nebo jako opozice. A když to neděláte vůbec, tak zase vaši voliči si myslí, že jste líný politik a že v té opozici spíte a nic neděláte. Takže já jsem samozřejmě prostě nepočítal s tím, že by se to mohlo povést, protože jsem nechápal, proč by to mělo být v zájmu sociální demokracie svrhávat teď vládu. Ale k tomu se asi ještě dostaneme.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Určitě. Povězme ten základní fakt, nebo komentujme ten základní fakt. Není to v historii samostatné České republiky poprvé, kdy vláda podává demisi, ale poprvé došlo k vyjádření nedůvěry vládě. Jak to hodnotíte v kontextu ať už mezinárodního dění, našeho evropského předsednictví? Zkrátka v tuto chvíli.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak já bych možná místo předsednictví začal ekonomickou situací. Protože to považuju za důležitější. A skutečně to, že se dostáváme do velmi komplikované ekonomické a následně se budeme tedy dostávat do velmi komplikované sociální situace, to je prostě velmi vážná skutečnost těchto dnů. A není to jenom u nás, je to po celé zeměkouli prakticky a bude se to zhoršovat. A je tu ještě jedno specifikum, že vlastně velmi se v posledních týdnech a měsících diskutuje o takzvaném regionu střední a východní Evropy. I když my Češi, kteří jsme na západ od Vídně, se můžeme nad tím pozastavovat, že i když jsme v Evropské unii a v NATO, že býváme házeni do jednoho koše třeba s Ukrajinou. Ale skutečně od pobaltských zemí přes Ukrajinu, Maďarsko, po Rumunsko a Bulharsko to jsou země, které jsou skutečně v tuto chvíli ve velice kritické a vážné situaci, může tam dojít i ke státnímu bankrotu. A Česká republika dělá v poslední době maximum, aby zdůraznila, že ona vlastně svými ekonomickými parametry vůbec vlastně do toho regionu jakoby nepatří. No a teďka když se podíváte třeba na včerejší zahraniční deníky, tak tam máte - odchází maďarský premiér, padla vláda v České republice. A zase jsme ... se dostáváme v této kritické situaci, kdy investoři váhají, jestli mají v regionu vůbec zůstávat, investovat, zase jsme házeni v tu chvíli do toho jednoho koše.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A není to, promiňte, jenom plytký novinářský titulek? Protože samozřejmě postavení Maďarska v tuto chvíli a české ekonomiky jsou úplně někde jinde.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, to určitě není, protože my nejsme s dovolením pupek světa. A když se na nás někdo dívá z Londýna, tak to je něco, jako když my se díváme tady z Prahy do Pobaltí. A já bych rád věděl, kolik tady z nás v Česku i těch kvalifikovaných lidí přesně ví, jaký je momentální rozdíl mezi ekonomickou situací Lotyšska, Litvy a Estonska. Já si troufám tvrdit, že to ví 0,01 promile lidí. A podobně se na tento region dívají z Londýna. A pro ně je to mnohdy rozdíl mezi Albánií a Makedonií. To je prostě realita. I když nám Čechům se to nezdá, ale my skutečně nejsme pupek světa. A když chceme zdůraznit, že jsme jiní, ale ono to znamená, že v tuto chvíli jsme jiní, ta ekonomická situace naše se taky bude zhoršovat, tak tohle si myslím, že je na tom pádu vlády nejdůležitější, že to přichází ve velmi nešťastnou dobu. A obzvláště v tom, že vlastně není jasný ten další scénář, že vláda padne a nikdo neví, co bude. Je tady velmi nejasný osud lisabonské smlouvy a tak dále. Což je další teda důsledek, že kdyby celá Evropa musela čekat ve věci lisabonské smlouvy až do dalších voleb do českého Senátu na podzim 2010, tak to skutečně bude mít pro nás velmi vážné důsledky, protože budeme ... naše reputace v Evropské unii bude velice poškozena.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Povězte, prosím, jak tedy vnímáte, nebo jak přemýšlíte o příčinách toho, co se stalo právě teď? Když po těch příčinách jdete a pátráte.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Já musím říct, že mně se skoro zdá, nejsem samozřejmě sám, tohoto pohledu na věc ve většině těch analýz, bych řekl, přibývá. Můj dojem je, že vlastně sociální demokracie nepočítala s tím, že se jí povede tu vládu svrhnout. Ona si asi byla vědoma určitého rizika, ale spíše to asi nechtěla. A ten ... to, jak vlastně se zachoval poslanec Tlustý a poslanec Schwippel, tak to vlastně možná s tím sociální ... nebo velmi pravděpodobně s tím nepočítala. Takže motivace je podle mě velmi silná ze strany prezidenta Klause, prezidenta Václava Klause, který si velmi nepřeje třeba například schválení lisabonské smlouvy. Vlastně nemá příliš v lásce Evropskou unii, takže vlastně ani není jeho nějakým zvláštním cílem, abysme mohli úspěšně té Evropské unii předsedat. Pak tady máme komunisty, kteří taky nemají rádi Evropskou unii, i když úplně z jiných důvodů. Takže to si myslím, že je to podstatné. A pak jde o samozřejmě velkou bitvu nejen uvnitř ODS, ale prostě spíš mezi lidmi kolem prezidenta Václava Klause a ODS. Je otázka, jaká je motivace vlastně Václava Klause vůči Občanské demokratické straně, jestli ... mně skoro připadá, že on by byl rád, kdyby se ta strana nějak prostě třeba rozštěpila.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Než se vás budu ptát na další možné kroky toho, co se vlastně podle ústavy může stát, abychom to objasnili našim posluchačům, po dnešním podání demise a přijetí premiéra Topolánka na Hradě u prezidenta Václava Klause. Dovolte protiotázku k tomu, co jste říkal. Proč myslíte, že by prezident Václav Klaus, tak jak je znám svými názory, je chtěl přesouvat z Hradu do roviny výkonné politiky, do vlády? To znamená jeho názory věc jedna a jeho působení nebo snaha o to, aby ty názory se staly vládním názorem.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Já si nejsem úplně jistý, že jde o názor, ale každopádně tato situace, to znamená pád vlády a nejasný nepřipravený scénář dalšího vývoje odevzdává vlastně obrovskou moc ve státě na Hrad. A Václav Klaus, a to neříkám určitě nic samo o sobě patologického nebo negativního, prostě má moc rád jako každý politik skoro, takže on si té moci nepochybně bude užívat. Protože to je jedna z motivací v politice. Politika přitahuje lidi, kteří mají moc prostě rádi. A takže on bude tu situaci manévrovat tak, aby dosáhl nějakých cílů. Jak jsem řekl, on opravdu nechce třeba lisabonskou smlouvu nebo společnou evropskou měnu ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ale to nechce on. Proč myslíte, že to bude manévrovat tak, aby vlastně ten celek jako republika ... znovu bych asi měl upřesnit to, na co se ptám. Jeho soukromý názor, jeho pohled na svět jako Václava Klause, proč myslíte, že by v těch krocích, které má nějakým způsobem připraveny nebo je bude realizovat, měl směřovat k tomu, aby tento jeho názor se přenesl do té celistvé vládní roviny?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak my ještě nevíme, jestli skutečně tak bude postupovat. Třeba může se stát, že nás Václav Klaus všechny překvapí a že bude postupovat velmi konzervativně. A je dokonce možné, že pověří sestavením vlády znovu Mirka Topolánka. A dovedu si pak představit, že klidně se může ODS a ČSSD dohodnout na termínu předčasných voleb, k tomu je třeba ale přijmout mimořádný ústavní zákon a není to příliš čistá metoda, že bude Mirek Topolánek pověřen sestavením nějaké menšinové vlády. A v tom případě si myslím, že to není vůbec nic proti ničemu a všichni budou spokojeni. Vláda poměrně v klidu dokončí předsednictví, i když samozřejmě je to slabina, protože vláda v té Evropské unii se v tuto chvíli stává maximálně nějakým vyjednavačem nebo mediátorem a sama nemá žádný názor, protože to nemůže z principu mít, když nemá důvěru. Ale dokončí, řekněme, teda předsednictví a dojde k nějakému kompromisu. ČSSD, jak víme, chce předčasné volby na podzim, ODS by je chtěla už v létě, tak se dohodou na nějakém kompromisu. A to si myslím, že je velmi konzervativní řešení. Takže se může stát i toto. Ale pak jsou tady samozřejmě úplně jiné možnosti, které já jsem často ve svých textech naznačoval a bylo zajímavé, že včera v televizi vcelku nepokrytě o nich hovořil Miloš Zeman, o kterém se ví, že je do určité míry spojencem Václava Klause v určitých věcech, soupeřem i spojencem, řekněme. Tak ono v ústavě není řečeno, koho má prezident jmenovat premiérem, že to musí být vítěz voleb, on to může ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Také není řečeno kdy, viďte.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Přesně. On to může být kdokoliv. Za a). A za b) když ta vláda s tím novým designovaným premiérem nezíská důvěru, tak může vládnout bez důvěry. Konec konců všichni si pamatujeme, že první Topolánkova vláda vládla bez důvěry poměrně dlouho. Takže to je zase ten druhý scénář, kde Václav Klaus jakoby využívá své pravomoce úplně na plný plyn.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Je tu ještě varianta, které říkejme třeba varianta Josef Lux. Je možné, že by Václav Klaus mohl pověřit jednáním o vládě někoho jiného než tomu, kdo mu potom přinese a kdo bude vlastně jmenován premiérem, kdo mu přinese sestavení vlády?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
To samozřejmě je možné, ale zase proti tomu hovoří to, že by to vlastně vypadalo, že Václav Klaus úplně kopíruje scénář svého předchůdce Václava Havla. A víme, že takto by byl on třeba nerad zapsán v učebnicích historie jako někdo, kdo kopíruje zrovna Václava Havla.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Promiňte, proč myslíte, když se kopíruje něco, co třeba vedlo k určitému výsledku, tak že by to nemělo být kopírováno. Nebo že hodně dáváte důraz na ty osobní rozpory, aspoň to tak cítím, že nechce kopírovat Václava Havla. Když by to přineslo cestu k úřednické vládě například.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak já bych osobně nerad dával důraz na osobní rozpory, ale zdá se mi, že tyto všechny množné negativní motivace, různé ješitnosti, pomstychtivosti a podivné ambice v české politice bohužel vládnou, nebo dokonce často převládají. Někdy jsou mnohem důležitější než peníze a podobně. Takže takhle to prostě bohužel u nás chodí. Tak proč si myslím. Myslím si, že třeba kvůli tomu, že takzvaná ... nebo takzvaná, že Tošovského vláda, která vznikla na základě tohoto vyjednávání vedeného, jak říkáte, s Josefem Luxem, není zrovna to, k čemu by se Václav Klaus někdy hlásil. Vždyť to bylo z jeho pohledu to nejstrašnější, prostě tady nějaká Tošovského vláda. Takže třeba z tohoto důvodu to nebude chtít nějak jít úplně touto přesně cestou. Ale možné je všechno. Já nemám patent na pravdu, ani nejsem prognostik v české politice, protože ... především proto, co jsem řekl před chvílí, že vlastně je v ní příliš emocí. A když jsem vlastně řekl, že si myslím, že Jiří Paroubek a ČSSD vlastně tu vládu svrhnout nechtěli, tak ... protože to není racionálně v jejich dlouhodobém, ani střednědobém zájmu, protože není podle mě v zájmu ČSSD odevzdávat tolik moci Václavu Klausovi, protože ČSSD je velmi proevropská strana, a zároveň není příliš výhodné se před volbami ušpinit nějak mocí a svrhávat vládu, takže vlastně z tohoto důvodu ... i u té sociální demokracie si jako myslím, že je velmi hnaná záští a nějakou negativní emocí, nebo do určité míry. A to se pak potom samozřejmě strašně těžko předpovídá. Jako protože pokud přicházejí tyto emoce a vášně ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Příliš mnoho neznámých.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
... emoce a vášně jako do hry, tak to se potom prognóza skutečně dělat nedá.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Povězte na závěr už možná jenom stručně k tomuto tématu v polovině půlhodinky Jak to vidí ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha ještě roli Komunistické strany Čech a Moravy, k níž se mnozí velcí hráči na téhle rozehrané partii staví velmi negativně. Na druhé straně je to komunistická strana, která je parlamentní stranou, dostala důvěru ve volbách, může v tuto chvíli se s ní jakoby nepočítat při řešení té tajenky, kde, jak sám říkáte, je hodně emocí, čelní představitelé jednotlivých stran nejsou schopni se dohodnout navzájem a ta cesta k tomu jednání bude velmi obtížná.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak já myslím, že pokud by se dohodly největší strany ODS a ČSSD na termínu předčasných voleb a na nějaké překlenovací vládě do termínu předčasných voleb, tak vlastně je v zásadě možné s komunisty v tuto chvíli nejednat a nepočítat. Když jste se ptal na jejich roli v tom složení vlády, tak samozřejmě oni se zachovali jako opozice, to znamená, hlasovali proti vládě. A jestli jim bylo jedno, že svrhávají vládu v polovině předsednictví. Ano, nejenom, že jim to bylo jedno, ale byli dokonce rádi. Protože když jsme mluvili o tom, že Václav Klaus nemá v lásce Evropskou unii, komunisté ji nemají v lásce ještě víc. Zatímco pro Václava Klause je Evropská unie možná symbolem nějakého byrokratického socialismu, tak pro komunisty je to symbol mezinárodního kapitalismu. Takže oni jsou rádi, že můžou právě přesně v polovině předsednictví tu vládu nějakým způsobem ponížit a celou Českou republiku s tím.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Říká Jan Macháček, komentátor týdeníku Respekt, v dnešním Jak to vidí, které reprízujeme večer od 23 hodin a 5 minut. A všechny pořady najdete jak ve zvukové podobě v našem Rádiu na přání, ale můžete si je přečíst i jako needitovaný text v doslovném přepisu hned následující den na webových stránkách rozhlas.cz/praha.
Protože i Český rozhlas 2 Praha se denně ve svém pravidelném příspěvku Ztráty a naděje po 9. hodině obrací k aktuální ekonomické situaci u nás doma i ve světě, rád bych teď s Janem Macháčkem otevřel téma, kterému jste se věnoval docela nedávno aktuálně ve svém blogu na Respektu. Proč být v krizi optimistou a proč taky ne. Já si myslím, že zvlášť to proč být v krizi optimistou je dobré připomínat.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak ono samozřejmě optimistou jsem myslel relativně. To, že tato recese je vlastně z hlediska západního světa nejhorší za posledních 80 let, to na tom už se shodují, nebo nejhorší po 2. světové válce, nebo jak to řekneme, to znamená horší než i ty ropné krize v 70. letech a tak dále, tak to je už v tuto chvíli zřejmé. Ale nemusí to vést k tak katastrofickým ... nebo pro mě to určitě dokonce nepovede, a v tom jsem optimista, k tak katastrofickým důsledkům, jako měla velká hospodářská krize na konci 20. let a na začátku 30. let. A je to důležité zdůraznit z několika důvodů. Tehdy neexistovala zdaleka vůbec srovnatelná sociální síť, to znamená, že nezaměstnaní měli velmi limitovanou podporu od státu, pokud se stali ... pokud přišli o práci. Dneska mají v podstatě všude v Evropě podporu velmi masivní. Centrální banky v 30. letech, především americká centrální banka reagovala na pokles, nebo vlastně tu restriktivní měnovou politiku. Dnešní světové banky právě vědomy si té zkušenosti z 30. let reagují velmi expanzivní měnovou politikou, nechtějí připustit deflaci, snaží se oživit poptávku, ty vyschlé, řekněme, toky v té ekonomice se snaží jako, řekněme, zalít nějakou čerstvou vodou. To je další věc. A třetí věc, že svět si je podle mého soudu vědom toho, že tehdejší hospodářskou krizi doprovázela protekcionistická opatření, která ji prohlubovala, zhoršovala. Tak si vlády dávaly pozor ... tak doufejme, že vlády jsou poučeny a dávají si pozor. Ale uvidí se samozřejmě také, jaké budou výsledky toho summitu, který teďka vlastně přichází, té skupiny G20 v Londýně. Protože zase na druhou stranu musím připomenout, že v roce 33 se také konal klíčový summit v Londýně, který dopadl špatně, dopadl konec konců předčasným odjezdem americké delegace. A pak víme samozřejmě, jaké to všechno mělo důsledky. Mimo jiné teda nebyly to jenom důsledky hospodářské krize, ale víme, jak vlastně hospodářská krize v 30. letech skončila, přišla 2. světová válka. A to by si asi nikdo samozřejmě nepřál. Takže já nejsem zas tak velký optimista, ale jsem optimista v tom, že určitá zkušenost tady je. A i když budeme mít vysokou nezaměstnanost a tak dále, že ty vlády světové jsou vlastně v určitém ohledu poučenější, protože vědí, kam až to všechno může ... jak až tragicky by to všechno mohlo skončit. To se opakovat nebude.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Dnešní deníky, pane Macháčku, hodně komentují včerejší, možná mohu říci, až neobvyklou otevřenost premiéra Topolánka v televizním a rozhlasovém vystoupení, ale jí také předcházelo vystoupení ve Štrasburku na adresu Spojených států amerických, respektive jejich ekonomických snah. Myslím, že bylo řečeno, nebo jestli to zaznělo pouze ve špatném překladu, cesta do pekel. Jak vy se díváte na komentář premiéra Topolánka v jeho roli vlastně předsednictví Evropské unie v tuto chvíli tímto směrem?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak já to přičítám trošku stresu a únavě, kterou měl z toho, co se dělo den před tím tady v české sněmovně. Ale samozřejmě, že nešlo o špatný překlad. Já jsem se to chystal komentovat tak, že pan premiér asi poslouchá AC/DC. A on se sám k tomu přihlásil ve včerejších Událostech a komentářích, že byl na koncertě AC/DC a přeložil si jejich písničku Highway to hell, Cesta do pekel. Takže on to řekl schválně. A podle mě ... nejenom podle mě, já jsem včera odpovídal na dotazy mnoha zahraničních novinářů a BBC World Service a tak dále, CNN, kde se všichni ptali, co to Topolánek řekl. Ten jeho výrok byl skutečně ve světě, v New York Times, Wall Street Journal, BBC, všude na titulních stranách, řekněme. A prostě bylo to většinou vykládáno tak, že prezident Evropské unie, protože tak je Topolánek v tuto chvíli vnímán, označil Obamův záchranný plán za cestu do pekel. Tak podle mne je to obrovský skandál, který bude mít ještě svoje důsledky. A ukazuje to ... premiér teda mluvil česky, bylo to přeloženo do angličtiny, ale to on věděl, že to bude přeloženo do angličtiny. Samozřejmě i v tom kulturním kontextu Ameriky i v tom jazykovém kontextu, pro což on asi nemá příliš cit, to znamená úplně něco jiného. Musíme si uvědomit, že Česká republika je poněkud, řekněme, nenáboženská společnost, zatímco Amerika je přesný opak, je to velmi náboženská společnost. A mluvit v Americe o pekle je úplně něco jiného než mluvit o pekle v České republice. Navíc Obama je politik, kterého spoustu Američanů, do značné míry celý svět vkládá velké naděje. Takže to se premiéru Topolánkovi opravdu nepovedlo. A zatímco zprávy o pádu vlády v České republice by skončily na straně 27, protože to zas tak důležité není, tak skutečně tento výrok o tom, že Obama vede ... že jako představitel Evropské unie říká, že Obama vede něco někam do pekel, tak to skutečně nebylo šťastné.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Myslíte si, že to může nějakým způsobem poznamenat tu příští týden plánovanou návštěvu prezidenta Obamy v České republice?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, nepochybně i může, protože prezident Obama nepochybně čte New York Times nebo Washington Post a nepochybně čte minimálně titulní stranu. Ale ta návštěva se samozřejmě skuteční, ale myslím, že diplomati budou mít hodně práce. To není prostě maličkost takováhle věc.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Takových bylo prvních 25 minut dnešního dopoledního vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. Jan Macháček teď pospíchá. Kam? Budete psát opět svou každodenní poznámku?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Přesně tak.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Děkuju za návštěvu a přeju hezký den. Na shledanou.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Já děkuju za pozvání. Na shledanou.