Analytik Josef Šlerka: Zánik tištěných médií? Jejich role bude do budoucna statusová, výjimku tvoří regionální deníky
„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?
Nejnovější zpráva o digitálním zpravodajství je na světě. Jedním z hlavních témat rozsáhlé analýzy oxfordského výzkumného institutu byla letos rostoucí platformizace.
Podle mediálního experta Josefa Šlerky data ukazují, že se ustálil dlouhodobý trend konzumace zpravodajství prostřednictvím sociálních sítí a videoplatforem. „Završuje se na jedné straně určitá marginalizace printu, deníků, ale taky vidíme, že klesá i síla online zpravodajských serverů,“ shrnuje.
Dalším pozoruhodným zjištením je podle něj stále silná role Facebooku, který celosvětově funguje jako zdroj zpráv. Analýza hovoří také o nástupu umělé inteligence, konkrétně chatbotů a o jejich roli ve zprostředkování zpravodajství.
Parazitní platformy
Není tomu tak dávno, co média soupeřila především mezi sebou. Dnes jsou jejich hlavním rivalem platformy. „Problém je, že to není konkurence. Je to spíš parazit,“ konstatuje expert.
Čtěte také
„Sociální sítě a videoplatformy jsou minimálně z pohledu obchodního modelu médií parazitní: obsah k sobě stahují a dávají ho lidem, ale velmi málo vracejí zpátky tvůrcům obsahu,“ vysvětluje. Druhým důsledkem nástupu digitálních tvůrců je změna formy zpravodajství.
„Zprávy sledujeme skrze různé obsahové tvůrce. Dodávají je influenceři nebo lidé v lokálních skupinách, v diskusích… Mizí tak garance novinářské práce. Je to víc promíchané s komentováním a je tam výraznější manipulativní efekt. To bohužel škodí novinařině jako celku,“ poznamenává.
Stírání generačních rozdílů
Návyky spojené s konzumací médií se podle Šlerky ukazují jako generačně podmíněné. Rozdíly se ale můžou postupem času umenšovat.
„Generační rozdíl je tam velmi silný, ale je to dáno hlavně mediálními návyky u mladší generace, která vyrostla na mobilu. Ale popravdě řečeno i u střední generace, kam bych se s odřenýma ušima řadil, je vazba k online prostředí výrazně silnější než u generace, která je narozená kolem roku 1945 nebo 1950,“ tvrdí analytik.
Čtěte také
„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává. To změní mediální chování starší generace. Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ dodává.
Tištěná média tak sice nejsou určena k bezprostřednímu zániku, jejich role ale bude do budoucna spíše symbolická a statusová. Šlerka očekává, že budou spojena spíše se vzdělanějším publikem. Výjimku podle něj budou představovat regionální média. „Tam si myslím, že to ještě nějakou dobu bude fungovat. Ale postupně print můžeme odepsat,“ uzavírá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

