Politolog Petr Just: Spor mezi vládou a prezidentem zevšedněl. Může jít o předehru volební kampaně

Téměř každý den píše novou kapitolu spor mezi vládou a prezidentem. Ministr zahraničí Petr Macinka minulý týden zveřejnil starší SMS zprávy a do prezidenta se pustil i předseda Sněmovny Tomio Okamura, když o něm pro server Novinky.cz hovořil jako o „podrazákovi“ či „křivákovi“.

Čtěte také

Politolog Školník: Spor s Hradem vládě vysává kyslík. Politika by se měla řešit politickými prostředky

„Když to řeknu zcela na rovinu, z mého pohledu už to začíná být hodně unavující a mám pocit, jestli to není děláno jako snaha zaplevelit politické prostředí celou řadou informací, kterých se budou média zcela přirozeně chytat,“ komentuje politolog Petr Just.

„Myslím si, že na straně diváků, posluchačů, veřejnosti už takový zájem není právě proto, že se to děje každý den. Už to zevšednělo, je to něco, co nepřináší nic nového. Kritické pohledy na prezidenta se zacyklily a reakce ze strany prezidenta se zdá taková neaktivní,“ dodává.

Předehra volební kampaně

Ve veřejném prostoru zaznívá, že konflikt odstartovalo nejmenování Filipa Turka ministrem. Podle politologa může jít zároveň o předehru nadcházejících prezidentských voleb.

Čtěte také

Expertka Denisa Hejlová: Sociální sítě jsou součástí DNA Babišovy vlády. Ankara ukázala dva komunikační styly

„Zaregistroval jsem určité spekulace, že by to Andrej Babiš přece jenom chtěl proti Petru Pavlovi zkusit ještě jednou. Dlouhodobě to sice odmítá, ale dlouhodobě odmítal i to, že by vůbec chtěl kandidovat na prezidenta v předchozích volbách. Takže v tomto ohledu bych byl trošku opatrný v tom, jestli to máme, nebo nemáme brát vážně,“ poznamenává.

Podle Justa by jak pro Andreje Babiše, tak pro celou vládní koalici bylo výhodnější, kdyby na Hradě byl někdo jiný. Táhlý spor tak může také vytvářet prostor pro to, aby se vyprofiloval nový vyzyvatel stávajícího prezidenta.

Občanský kandidát

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka odmítl možnost, že by jeho strana postavila vlastního kandidáta do prezidentské volby. Přímo volený prezident by podle něj měl být občanským kandidátem a jakákoliv podpora vládních stran by pro něj mohla být smrtící.

„Možná bych neviděl takto automaticky. Myslím si, že vždycky půjde o to, kdo bude tou osobností. Jestli bude kandidátem politickým, nebo kandidátem takzvaně občanským, je prvek, který je sice součástí profilu dotyčného člověka, ale není jediným aspektem,“ zdůrazňuje Just.

Čtěte také

Politolog Milan Školník: Přímá volba dává prezidentovi jakýsi „boost“. Měly by být zpřesněny jeho pravomoci

Politolog připomíná, že bývalý prezident Miloš Zeman pro svou kandidaturu sice sbíral podpisy občanů, byl ale dlouhododobě politicky aktivní, a to i ve vysokých ústavních funkcích premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Kampaň mu zároveň organizačně zajišťovala Strana práv občanů Zemanovci.

Stranická podpora tak může potenciálnímu kandidátovi přinést i určité výhody. „Strana může poskytnout svůj administrativní aparát, může se spolupodílet finančně, organizačně, logisticky na kampani. To je samozřejmě pro daného kandidáta výhodné. Nevýhoda je, že je spojený s nějakou značkou – a stranická značka může být zároveň handicapem,“ konstatuje Just.