Amerikanistka Kateřina Březinová: Strašidlo komunismu v 21. století? Kuba zažívá bezprecedentní tlak ze strany Spojených států
„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?
Kuba čelí jedné z nejhorších ekonomických a energetických krizí za poslední desítky let. Ostrov také ztratil nejdůležitějšího ekonomického spojence a krizi umocňuje americká ropná blokáda. „Spojené státy americké vyvíjejí na Kubu zcela bezprecedentní tlak,“ hodnotí amerikanistka Kateřina Březinová.
Čtěte také
„USA se nikdy moc ostrovní režim nelíbil. Když v roce 1959 Fidel Castro se svými vousáči zvítězili a triumfálně vstoupili do Havany, zdálo se, že by se mohlo jednat spíše o takový nacionalistický režim, který si přál nějakou suverenitu země. Ale velmi rychle a do značné míry z přičinění Spojených států amerických se Kuba dostala do orbitu Sovětského svazu a jeho spojenců, ke kterým patřilo i Československo.“
„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé periody, různé fáze tlaku na režim. A ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná právě 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ srovnává amerikanistka. Souběžně s politickým a energetickým tlakem se podle ní režim potýká s krizí legitimity vůči vlastním občanům.
Tlak na Havanu
Americký prezident opakovaně řekl, že kubánský režim by mohl brzy padnout. Vyzval Havanu k dohodě, než bude pozdě, a na začátku jara nabídl „přátelské převzetí“. Koncem května pak americký ministr zahraničí Rubio označil Kubu za hrozbu pro národní bezpečnost USA. Lze se tak domnívat, že Kuba má štěstí, že Bílý dům zaměstnává válka s Íránem.
Čtěte také
„V té triumfální rétorice, která následovala úspěšný zásah a odvezení, budeme-li tomu tak říkat, prezidenta Madura z Venezuely, se zdálo, že to bude manuál, jak vyzobnout další nepohodlné lídry a potom nastolit systém, který bude více spolupracovat se Spojenými státy americkými. Írán měl být stejně lehký jako Venezuela. Nakonec jsme viděli a stále vidíme, že to je hodně jiný příběh,“ komentuje amerikanistka.
Narativ o hrozbě podle ní může pramenit z obavy z migračního tlaku na Spojené státy. Situaci zároveň znepřehledňuje fakt, že silovou rétoriku střídají nabídky humanitární pomoci a výzvy k jednání.
„Máme potvrzeno, že ostrovní režim v nějaké formě vyjednává s Washingtonem, byť o tom víme velice málo. Takže ten narativ střídají humanitární záležitosti, velké výhrůžky a velký tlak na Havanu – a vy si vyberte,“ glosuje Březinová.
Výsostné nebezpečí pro USA
Amerikanistka upozorňuje, že k červnové vlně sankcí ze strany Spojených států amerických se předevčírem přidala další vlna. Ta například kriminalizuje odbor kubánského ministerstva zdravotnictví, který vyváží lékaře do zahraničí. Přidala se ale i obžaloba Raúla Castra, 95letého účastníka kubánské revoluce a bývalého prezidenta.
Čtěte také
Expertka hovoří také o nové studii amerického ministerstva zahraničí pojmenované Kuba: hlavní město komunismu 21. století. „Tento narativ by mohl být velmi elegantním můstkem, kterým se bude Bílý dům úřady pod Donaldem Trumpem snažit vykonstruovat argument, že Kuba představuje výsostnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost USA.“
„Říkají, že můžou za hnutí Černých panterů, což bylo slavné hnutí, které bojovalo za desegregaci takovým svérázným, nepříliš mírumirovným způsobem. Ale také říkají, že teď můžou třeba za aktivismus na amerických univerzitních kampusech, že Kuba nadále vyváží tuto ideologii a ta škodí Americe zevnitř.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

