Přepis pořadu Jak to vidí - 20.3.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten právě začíná pravidelnou půlhodinkou zamyšlení o dění kolem nás, pořad Jak to vidí a dnes je naším hostem publicista Jefim Fištejn. Dobrý den.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Fištejne, vy jste připravil pro dnešní Jak to vidí několik zajímavých témat, my vlastně opustíme hranice České republiky a vydáme se do zahraničí, hned to první téma nás zavede do Severního Irska, kde před pár dny došlo k vražednému atentátu, dva mladí muži, britští vojáci, byli zastřeleni nedaleko Belfástu, k útoku se přihlásili odpadlíci z Irské republikánské armády, kteří, řekněme, nevydýchali ten mír z roku 1998, vrací se do severního Irska násilí?

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Ta otázka zatím nemůže být jednoznačně zodpovězena, každopádně to nebezpečí a hrozba je ve vzduchu, považte, 17. března za normálních okolností by celé Irsko slavilo den svého nebeského patrona, svatého Patrika, přehlídky lidové veselice a tak dále, to vše bylo letos zrušeno právě z bezpečnostních důvodů, a to už samo o sobě o něčem svědčí, navíc po celý letošní rok britská kontrarozvědka /nesrozumitelné/ má signály o tom, že terorismus v Irsku prožívá jakoby druhé jaro v uvozovkách a že je to největší nebezpečí, nikoliv i tedy islámský radikalismus známý, nýbrž právě zbytky Irské republikánské armády. A vysvětluje se to na řadu způsobů, jeden z nich je, že dorůstá nová generace mladých Irů, zanícených republikánů v irském slova smyslu, to znamená stoupenců sjednocení severního Irska s Irskou republikou a tito mladí lidé, tato výbojná, odbojná omladina nezažila takzvanou dlouhou válku, nezažila takzvané nepokoje, to, jak se nazývají jednotlivé fáze nebo etapy irského odboje a proto jsou připraveni znovu riskovat vlastní a cizí životy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není třeba zajímavé, že ten útok přišel v době, kdy alespoň teda podle médií také ztratili ti odpadlíci z IRA podporu veřejnosti?

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Oni dlouhodobě ztrácí podporu veřejnosti, protože přece jen proces usmíření nese ovoce viditelné, existuje irský nebo severoirský parlament, v němž jsou zastoupeny pět politických stran reprezentujících jak katolickou část obyvatelstva, tak protestanskou část obyvatelstva, neříkám rovným dílem, ale je to výsledek voleb, navíc poslanci ze severního Irska jsou zastoupeni asi počtem patnácti poslanců v britském parlamentu, je tam místní vláda, v níž jsou ministři za, jak za katolíky, tak za protestanty, zkrátka a dobře, ten proces rozhodně se rozběhl, stačí říct, že policista, který byl zavražděn v tom posledním útoku z 9. března, za a) byl katolík, za b) byl důstojníkem nebo konstáblem severoirské policie, vzniklé právě jako regionální útvar, aby tam nebyli přítomny britské pouze policejní jednotky, tak byla zřízena místní policie a právě proto musel zemřít jako katolík, protože pro odštěpenecké frakce Irské republikánské armády je ztělesněním kolaborující části katolického obyvatelstva Irska, což oni nechtějí připustit, protože je to jejich ideová, ale i lidská základna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten třicetiletý konflikt vlastně v letech 1966 až 97/98, ten si vyžádal více než tři a půl tisíce lidských životů, konflikt mezi katolíky a protestanty, jak, pane Fištejne, vůbec lze, jak ti lidi se identifikují, my jsme si o tom chvilku povídali, jak prostě na té ulici třeba ten atentátník pozná, tak tohle je katolík, tohle je protestant.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Opravdu ta otázka mě odjakživa zajímala, protože věroučné rozdíly nejsou v tomto případě tak podstatné, jak jsem říkal, za nimi stojí především politické rozdíly, ale samotní znalci, kteří měli možnost to jaksi v podmínkách severního Irska zjišťovat, tvrdí, že drobné fyziognomické rozdílnosti se dají vyselektovat, což je vždy na pováženou a pochybné, a to z toho důvodu, že katolíci v severním Irsku jsou potomci keltských Irů původního obyvatelstva, oni navíc používají jazyk, který je odvozeninou keltského, zatímco protestanti většinově jsou potomci přistěhovalců z vnitřních oblastí, buď to Anglie nebo Skotska a tudíž nesou trochu jiné známky, ale jak říkám, fyziognomické rozdílnosti pro mne jsou spíš pochybné, protože uplynulo mnoho, mnoho staletí, připomenu, že přistěhovalci protestanské nebo tehdy anglikánské víry začali přicházet do severního Irska v sedmnáctým století, čili uplynula tak dlouhá doba, že podle mne došlo k značnému promíchání, navíc keltské rysy se dají i u skotu třeba nějak spatřit. Takže myslím si, že spíš se to poznává buďto tím, že sami se identifikují s tou skupinou a tudíž nosí nějaký vnější známky rozlišnosti, oděv, kříž nebo nějaký jiný drobnosti, anebo podle místa svého pobytu, protože lidé mají, jsou náchylní k tomu seskupovat se, čili tam vznikají katolické čtvrti, výlučně protestanské čtvrti a když katolická skupina takových členů IRA vtrhne do protestanské čtvrti, tak ví s jistotou, že tam v podstatě narazí na protestanty, ale jak říkám, paradox je, že dnes oni se soustřeďují spíše na zabíjení vlastních lidí katolíků právě proto, že chtějí vybudit etnickou zášť a znovu rozdělit dvě komunity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy osobně byste poznal třeba, pane Fištejne.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Ani náhodou, vím jenom, že Ir je zrzavý dosti často, ale Skot také podle mě, ale jsou to samozřejmě pověry, spíše než skutečnost. Myslím si, že se najde zrzavý dost i v jiných populacích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle britského premiéra Gordona Browna návrat k tomu starému násilí, k těm starým konfliktům nedojde, sami Britové, ti vyšli do ulic, protestovali, jak vy vidíte teda ten další vývoj, lze odhadnout, co se teda bude dít, co by se mohlo dít, i obavy z toho násilí přece jenom tam jsou.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Obavy jsou spojeny také s tím, že sociální problémy nejen severního Irska, ale i Irské republiky a Velké Británie se prohlubují v souvislosti s krizí, dobře víte, že krize vyvolává v lidech ty nejhorší pocity a lidé neumějí zařadit své nebo přiřadit své pocity k příčinám a dosti často nesprávně je přiřazují k jiným okolnostem svého bytí, své existence, které s tím nemají co společného, takže můžu si představit, že spousta zchudlých, náhle zchudlých Irů ze severního Irska mohou to přičítat skutečnosti, že je britská nadvláda, že kdyby byly součástí Irské republiky, tak třeba by to nebylo, ale jsou to, jak říkám, nesprávně zařazené důsledky nesprávných příčin, takže myslím si, že to nebezpečí tu je, ale zároveň je obrovská zkušenost obyvatelstva z nedávné minulosti, která byla tragická, vy jste řekla správně tři tisíce šest set obětí, sedmnáct tisíc Irů v souvislosti z činnosti v IRA bylo zatčeno, prošlo vězením, mimochodem, v dnešní době zrovna, když se vyostřuje situace v Irsku, tak tři sta bývalých vězňů chce vlastně ty rozsudky znovu, chce se odvolat proti starým rozsudkům a požaduje po Velké Británii obrovské odškodné za svou vlastní činnost v IRA a za následné rozsudky, takže ten problém zatím rozhodně nepatří k jednoznačně překonaným, ale myslím si osobně a doufám, že nebude mít ten průběh, který měl právě v době od roku 68 až do roku 98 zhruba, protože to už je překonané, ta schopnost a chuť zabíjet a schopnost a chuť britské armády posílat tam jednotky, myslím si, že to už je pasé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jefim Fištejn, komentátor, publicista v dnešním vydání pořadu Jak to vidí. Připomínám, že tento pořad vysíláme vždy od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacátého hodině jeho reprízu, přepis pořadu i zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha.
Jste ve společnosti Českého rozhlasu 2 Praha, ve společnosti pořadu Jak to vidí a Jefima Fištejna, který dnes komentuje dění kolem nás a my přicházíme k dalšímu bodu dnešního Jak to vidí. Mohla bychom možná nadepsat takovým titulkem první černý puntík pro Baracka Obamu, ten totiž obnovil, chce obnovit státní financování výzkumu kmenových buněk, což už sliboval ostatně ve své předvolební kampani, George Bush, předchozí americký prezident tento výzkum vetoval, Obama tak prolomil osm let trvající tabu na financování výzkumu kmenových buněk z peněz amerických daňových poplatníků, téma, které vás zaujalo.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Nesmírně, protože téma skrývá v sobě množství aspektu, bývá neprávem politizována, bývá nahlíženo jako souboj mezi tmářstvím a pokrokářstvím, čímž vůbec není právě Obamovo rozhodnutí, jedním je vynášeno do nebes jako nesmírně pokrokové a otevírající cestu k vědeckému pokroku, zatímco jiní naopak říkají, že to je projev moderního tmářství, protože nás zavádí někam do starých dob, do dob div ne kanibalismu, v tom je třeba udělat pár drobných upřesnění, prezident Bush nikdy nezakazoval výzkum kmenových buněk, co zrušil je státní financování experimentu v této oblasti, to znamená, nestátní soukromá podpora a soukromé financování a v Americe převažují soukromé univerzity a soukromá pracoviště, bylo nadále povoleno a možné, diskuse kolem toho byla neobyčejně rozsáhlá, řekl bych, celospolečenská, v Kongresu byla diskuse, než prezident Bush sáhnul po tomto opatření a ostatně jenom za tímto účelem dosáhl audience u tehdejšího papeže Jana Pavla II., dostal jeho názor nebo jeho požehnání na to a vysvětlil své rozhodnutí tím, že tento zákaz státního financování se týká jen těch zárodků, to znamená oplodněných vajíček, jen těch, které byly vyselektovány jako nevhodné k implantaci, to znamená, když se dělá umělé oplodnění in vitro v /nesrozumitelné/, ve skle, tak vybere se jedna, jeden, dva zárodky pro implantaci, dejme tomu, jedné ženě a zbytek je buďto zmražen nebo odložen nebo zničen, takže šlo jenom o to, aby v podstatě nebyly zničeny zárodky, které ještě lze implantovat, on osobně měl za to, že takto vznik život i náš, život není surovina, říkal tehdy prezident Bush. A z těchto důvodů v podstatě o pět let později vetoval návrh nebo zákon v Kongresu o povolení státního financování. Říkal, že každé embryo, každý zárodek je ojedinělý svým způsobem, genetický, dokonalý, stejně tak jako každá lidská bytost. Obama zase říkal, že to je falešná volba, volba mezi vědeckým pokrokem a morálními hodnotami je falešná, co je vědecky pokrokové, může sloužit lidstvu a tudíž by mělo být i morální. A odpůrci Obamy tvrdí, že i tento postoj je z gruntu falešný, protože v době vědeckého pokroku se dá v podstatě transformovat i buňky dospělé osoby, není zapotřebí sahat k těm zárodkům. V podstatě základní otázka zde, kdy začíná lidská individualita, kdy život, který se zrodil in vitro můžeme pokládat za již plnohodnotný a obdařený svou vlastní osobností lidský život a v tom není vůbec jasno, v tom se vede spor jako mezi vědci, tak mezi církví a zbytkem společnosti. Uvedu jenom příklad, docela dlouho platila představa Aristotelova, že lidský život se stává životem individuálním až po čtyřicátém dni u mužů, u mužských zárodků, a po osmdesátým u ženských zárodků, nevím, proč takový rozdíl, proč ženy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je nerovné postavení ...

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
... zrají, ano, zrají pomaleji. A tento, tento princip platil až do roku 1588, kdy tehdejší papež Sixtus V. prohlásil, že lidský život je životem už od okamžiku početí, ovšem tato představa přetrvala tři roky, další papež, Řehoř XIV. znovu zrušil zákaz potratů z tohoto důvodu a až definitivně v roce 1869, tehdejší papež Pius IX. zakázal potraty na základě, na základě náboženské představy, že život vznikají již v okamžiku početí, v Bibli jsou poměrně časté výroky, které poukazují na to, že hospodyň vidí své dílo, svůj plod již v lůně matčině a že to vidí od prvního dne, jenže v Bibli nikde není napsáno, co se stalo, když ten život vzniká in vitro, když vzniká umělým oplodněním, to samozřejmě tam nemohlo být, z toho je řada nejasností. Vědci zase tvrdí, že až do patnáctého dne vývoje zárodku není to individuální bytost. Takový zárodek se dá rozdělit ve dvě a vzniknou z toho dva životy nebo naopak dva zárodky se dají spojit do jednoho a vznikne jeden, takže po patnáctém dni údajně začíná formování páteře, a to je třeba důvod, proč britský parlament patnáctý den fixoval a definoval jako počátek individuálního života. Takže jasno v tom rozhodně není. A z toho i vyplývají i ostatní nejasnosti, dnes v Americe je to jedna z nejvíce expandujících právních oblastí, je právě právničina spojena s etikou vztahů k lidskému zárodku. Třeba známý politolog Fukuyama tvrdí, že pro takový zárodek je třeba zavést jakýsi mezi statut, není to lidská bytost, ale není to také surovina, není to materiál, přece takovým statutem vládne třeba lidská mrtvola, když člověk zemře, už to není individualita, každý z nás laicky chápe, že toto už není lidský život, že to nějaká hmota, ale zároveň nepatří do kontejneru na odpadky, nepatří na smetiště, zachází se s ním uctivě a v souladu se zákony. Na to existuje speciální zákony, i když se provádí experimenty s lidskými ostatky, tak v podstatě podle zákonů, stejně tak mnozí žádají, že se zárodky by mělo být nakládáno podle určité etiky, protože je tam řada nevyřešených otázek, které jsou předmětem v právních sporů, ku příkladu muž a žen se rozejdou po té, co dosáhli umělého oplodnění, ten zárodek je v nemocnici zatím ve skle zmražen, co se stane teď, rozdělí se to, jak rozdělují živé děti, dostane manžel, který dostane přidělen zárodek, dostane taky právo implantovat to do dělohy své nastávající nové ženy nebo nové jiné přítelkyně, to všechno vyžaduje právní úpravu, nepochybně v tom musí být kus etiky. Takže otázka není zodpovězena jednoznačně a je třeba říct, že to vůbec není jediná otázka lidského bytí, která může mít jenom osobní individuální odpověď, ale nemůže mít zatím asi celou lidskou, celospolečenskou a pro každého přijatelnou odpověď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě, jestli výzkum kmenových buněk, který právě ti kritici považují za ničení budoucího života, by se ocitla, nebo jestli snad už je na seznamu nových hříchů podle Vatikánu a tím se dostáváme k dalšímu tématu.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Teď jste narazila hřebík na hlavičku, protože Vatikán samozřejmě nemůže sedět s rukama v klíně a musí nějakým způsobem reagovat na vývoj a řeknu rovnou, že ano, pokusy na použití kmenových buněk je na seznamu nových hříchů, ale k tomu je třeba říct, že po delších úvahách v březnu loňského roku ústy biskupa Gian-Franco Girotti Vatikán vydal seznam takzvaných sociálních hříchů, před tím byl seznam sedmi smrtelných hříchů, to každý ví, je to ze šestého století, ještě papež Řehoř I. zavedl, ale to už nestačí pro dnešní svět, a tak Vatikán se ozval s tím, že nabídl seznam nových sociálních hříchů, čili hříchů nikoliv pro jednotlivce, ale hříchů pro lidstvo, jak to určuje, a v tom seznamu bylo genetické inženýrství, pokusy s osobností, nebo-li s psyché lidskou, poškození životního prostředí, všímejte si, drogová závislost, narkomanie, sociální nespravedlnost, sociální nerovnost žití v přepychu a ožebračení bližního nebo bližních, toto byl původně seznam, ale uplynulo půl roku a již na podzim loňského roku 2008 najednou Vatikán přispěchal s upřesněním toho seznamu a nabídl dalších několik možných sociálních hříchů, a to umělé oplodňování, klonování lidí, použití kmenových buněk, o kterém jsme mluvili, ovlivňování genetických vlastností dětí a antikoncepce, přičemž antikoncepci za hříšné, za neřestné se pokládá použití těch druhů nebo metod antikoncepce, které zabraňují početí již po splynutí spermie s vajíčkem, to znamená, po okamžiku vlastně početí, jsou takové invazivní metody. Takže najednou máme docela široký seznam, kde se v podstatě promíchávají věci nesporné, jako nikdo asi proti sociální nespravedlnosti nebude protestovat, že je to asi nekalé a nedobrý příznak společenské oběti, s věcmi, které jsou velmi sporné a tam máme právě i to použití kmenových buněk, které teď zavedl prezident Barack Obama, tam je také umělé oplodňování, které zachránilo v podstatě dnes již tisíce a tisíce manželství, možná před rozpadem, ale každopádně těch dětí žije v dnešním světě, odhadem na stovky tisíc dnes, které vznikly z umělého oplodnění, jsou to plnohodnotné bytosti, vznikly-li neřesti a hříchem budou snad potrestáni i oni, nebo co s nim, to jsou otázky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tresty, pane Fištejne, když máme nový seznam těch hříchů sociálních, které jasně reagují na tu novou dobu, co všechno s sebou nese, tak i tresty se nějak modifikují?

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
No, další naprosto nevyřešený problém, zatím jsme trošku modernizovali naše představy po hříchu o neřestech, i když, jak říkám, je to sporné a s tím zdaleka nemusí každý souhlasit, třeba tím svým rozhodnutím, rozhodnutím Obama přece porušil jeden z takových zákazů, ale zatím vůbec jsme nezmodernizovali představu o tom, co následuje po hříchu, jaký trest, zatím stále církev nabízí představu, že duše se odebere do pekla, ale co se s ní bude dít, to již není stoprocentně jasné, protože jsou nějaké středověké představy zachycené buďto v pouťových kalendářích, to každý z nás ví, třeba natahování na skřipec nebo rozčtvrcování nebo lámání kolem, to pro smilníky třeba, pro závistivce, brodění se ledovou vodu, pro obžery, pojídání krys a žab, pro chtíč upálení, pro hněv rozčtvrcení, nebo škvařící olej pro lakotu a tak dále. To jsem vyjmenoval teď, mám ten seznam tady sepsaný, ale máme nadále skutečně věřit právě v tuto podobu nabízených trestů, anebo je to záležitost nepříliš vyvinutá nebo dobově omezené fantazie středověkých lidí, jsou vědci, kteří tvrdí, že tyto představy se utvořily před vznikem krásné literatury, protože lidi neměli možnost dát průchod své fantazii a takto fantazírovali, od okamžiku, kdy vznikla krásná literatura, tak v podstatě ustály ty představy a přestaly se zdokonalovat, takže dnešní církev stojí před těžkým problémem, nějak nám nabídnout novější a modernější tresty, které by vylekaly současného člověka, protože sotva současný člověk se bude domnívat, že budou ho lámat na středověkým kole a spíš třeba by se bál, já nevím, hlasité hudby, dejme tomu, nebo ptačí chřipky, či co já vím, či elektrošoků nebo, já nevím, že ho budou mlátit pendreky, zkrátka a dobře je třeba nebo bylo by třeba, a to samozřejmě není můj úkol tady vypracovat nějaký přiměřenější tresty k současným hříchům, protože oni nejsou totožné, jako byly před pěti sty nebo šesti sty lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste, pane Fištejne, na ten seznam ještě doplnil, třeba z vašeho pohledu, co je takový hřích, nový seznam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je těžký, ale já možná osobně bych dal tam jako velmi závažný trest naprostou samotu, ale možná, že v tom se mýlím, ale já naprosto samotu jsem v životě nezažil a pokládal bych ji dosti za trest, kdybych mohl spolu snášet nějaké tresty, jako brodění se ledovou vodou, tak spolu, to bych snad zvládal, ale samota, ta tíží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže brodit se s někým v téhle době ...

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Brodit se s někým, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, podle Vatikánu se liší také, řekněme, to smažení v pekle u hříšníků, jinak je to u mužů a u žen. Máme ještě minutku.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Všechno se liší, protože vatikánský jezuita slavný, šestadevadesátiletý Robert Buzza údajně na základě údajů ze zpovědnic vypracoval seznamy různých neřestí u mužů a žen a ty se velice liší, u mužů jenom ve zkratce, na prvním místě je chtíč, obžerství, zahálka, hněv, pýcha, závist, lakota. A u žen, těch sedm hříchů, na první místě je pýcha, na druhém závist, hněv, chtíč až na čtvrtém, takže jak vidíte, liší se to, i když je zde na místě otázka, jestli páter nebo mnich Robert Buzza neporušil přitom zpovědní tajemství, protože na základě svých a svých kolegů zkušenosti přece jen to sepsal a to, co se prozradilo ve zpovědi, by nemělo, zdá se mi, stát se předmětem takového výzkumu a přijít na veřejnost, a tak to ponechávám to na něm, on je člověk zřejmě tak trochu geniální, protože je to otec moderních počítačových vyhledávačů, takže je to na něm, ale zaráží ty rozdíly, že buď, i přesto, že jsou to lidské bytosti, mají různé neřesti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a o nich a o událostech kolem nás v dnešním Jak to vidí hovořil publicista Jefim Fištejn. Srdečně díky a přeji vám hezký páteční den a nadcházející jaro. Na slyšenou.

Jefim FIŠTEJN, publicista
--------------------
Vám a posluchačům také. Na shledanou.