Přepis pořadu Jak to vidí - 12.2.

12. únor 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Prof. Richard Hindls. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Prof. Richard Hindls ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, je osm hodin třicet minut, k tomu přibyla nějaká ta vteřina, přibyl do studia také Pavel Kudrna, který vás dnešním dopolednem provede. A co vám nabídnu. No, pevně věřím, že řadu zajímavých věcí, téma dne, to jste už zaznamenali v Dobrém jitru, regionální rozvoj, to je teď, co jsme v Evropské unii, veliké téma, vlastně veliké téma posledních desetiletí, i když jsme byli mimo Evropskou unii. My se o tom budeme bavit i s dnešním hostem. A potom vám nabídnu Rodinného lékaře, řeč bude o lékárnách, o lékárnících, také o nás, kteří léky kupujeme. No, a v poslední hodině v setkání bude ředitel producentského centra Českého rozhlasu Miroslav Dittrich, podívat si budeme o tom, jak se točí hry, jak se točí pohádka, jak se dělají třeba přímé přenosy či koncerty všeho možné. No, je toho hodně a půjdeme pěkně postupně. Pořad Jak to vidí v první půlhodině vysílání našim dnešním hostem je profesor, inženýr Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Že bychom začali u toho regionálního rozvoje, co myslíte? Jak vy vidíte regionální rozvoj?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to takové téma dneška, ono se říká možná už dnes trošku okřídleně, že Evropa se stává Evropou regionů, něco na tom je, můžeme to nakousnout asi z celé řady ztrát, z celé řady pohledů, víme dobře, že Evropa se snaží nějakým způsobem posilovat roli regionů, snaží se o to Evropská unie, snaží se o to všechny možné dotační programy, které jsou často určeny právě na dorovnání úrovně regionů, můžeme si možná říct i, jak jsme na tom my, jako Česká republika, našich vlastně v takovém tom základní členění čtrnáct regionů, třináct takových těch typicky krajských, jak jsme byli zvyklí dříve. A jeden pražský, který tak jakoby trošku se vymyká. A to všechno je také trochu o penězích a o tom, jak tam ti lidé žijí a ty rozdíly určitě nějaké jsou, takže taková ta snaha Evropy dorovnávat rozdíly mezi regiony a pomáhat regionům, hlavně těm, kteří to z hlediska ekonomické úrovně potřebují, je dneska charakteristická.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Samozřejmě mluví se o penězích, regiony mají nárok podle dotačních pravidel na miliony eur. Zdá se, že to stále nedovedou pořádně využít, čím to je?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ona je to otázka, bych řekl, asi trošku dlouhodobější, první věc je, že možná si trošku neumíme o ty peníze říct, že možná ty programy, které se píší, které se navrhují, nejsou zas tak kvalitní, možná, to se ukázalo i u některých jiných, než jenom regionálních programů, se možná také trošku potýkáme s takovou to komunikací s Bruselem a s přípravou těch programů, z centra, já teď možná malinko odbočím jenom o jednu větu. Všichni víme, jak vypadal třeba program, který mně, jako učiteli z vysoké školy, je velmi blízký, to je /nesrozumitelné/, to je věda a výzkum pro inovace, tam jsme vlastně měli komplikace už komunikaci z naší úrovně vzhledem k Bruselu, směrem k Bruselu, čili může to být tím, může to být také tím, že ne vždycky asi ty navrhovatelé odhadnou dobře, to, co vlastně chtějí, na kolik se třeba mohou sami jako spolufinancování na těch programech podílet, je to docela škoda, protože stále asi vyčerpáme ještě tolik, kolik bychom mohli a rok 2013 se přece jenom blíží, i když jsme teprve na začátku roku 2009 a tam po tom roce 2013 se nám už podmínky změní samozřejmě, už nebudeme ti, kteří jsou v převaze, při tom čerpání budeme ti, kteří také musí dávat.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dávat více než se bere, ale doufejme, že to do té doby využijeme všechny možné prostředky smysluplně. Jedna věc, která se kolem nás tu a tam mihne a cítím to i v našich telefonátech, hovornách, když se bavíme o platbě o poplatcích, tak tu a tam slyšíme, ano, vy v Praze si to můžete dovolit, vidíte vy opravdu tak propastný rozdíl mezi, řekněme, Prahou jako regionem a regiony ostatními?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já musím říct, že ano, možná teď použiju jedno slovo u nás, systém uspořádání nebo pro ten systém, který, podle kterého jsou u nás regiony uspořádány, se vžil název, že to je nodální uspořádání, to je takové zvláštní slovo, nodus znamená v latině uzel nebo jakési centrum, my máme klasický nodální uspořádání těch regionů, to je vlastně region s jedním velkým centrem, takovou určitou specifikou, určitou výjimkou je Středočeský kraj, vlastně to centrum jakoby nemá, protože uprostřed je Praha, ta je samostatným regionem, takže vlastně tady v tom nejbližším okolí máme Prahu jako jeden, jeden nodus vlastně a potom druhý, druhý ten region je Středočeský kraj, jinak ty ostatní kraje mají vždycky dominantní velké město, to znamená, Ostravu, třeba Brno, Plzeň, Ústí, Liberec prostě, no, a pokud se týká o celou Českou republiku, tak Praha je opravdu v těch základních ekonomických ukazatelích výrazně před těmi ostatními centry, před těmi ostatními kraji, možná jenom pro dokreslení, když se podíváme na tvorbu hrubého domácího produktu na hlavu, tak prakticky Praha má dvoj až trojnásobek tohoto ukazatele na jednoho obyvatele v porovnání s těmi ostatními kraji, teprve potom následují třeba kraje jako je Plzeňský nebo Jihomoravský, ale s poměrně velkým odstupem. Praha také vlastně výrazně převyšuje v tvorbě hrubého domácího produktu úroveň Evropy, a proto Praha velmi obtížně bude čerpat prostředky z evropských fondů, protože oni nejsou právě z toho, co jsem říkal na začátku, určeny pro regiony, které převyšují průměr. A Praha taková je, a tudíž má jenom některé specifické programy a ty ostatní jsou pro firmy nebo účastníky jaksi ekonomického života v Praze nedostupné, to se týká i vysokých škol v nemalém rozsahu. Pokud se týká třeba disponibilního důchodu, to je v podstatě to, co třeba vy jako domácnost potřebujete na pokrytí své konečné spotřeby a ještě něco odložíte, úsporu, tak i tam je Praha výrazně před jinými, jinými regiony, zajímavé je, že tam se na druhé místo dostal Středočeský kraj, který není na druhém místě toho hrubého domácího produktu, je to tím, že Středočeský kraj má poměrně velmi vysoké mzdy, a to bez potřeby domácností hraje pochopitelně velkou roli. Podobně bychom, a už tady nebudu unovovat posluchače údaji, podobně bychom mohli uvažovat třeba i o mírách nezaměstnanosti, kde zase Praha má velmi dobré ukazatele v porovnání s jinými oblastmi a podobně. Zase naopak, abychom byli objektivní, tak na tom konci většinou v těch ukazatelích nacházíme Karlovarský kraj, Ústecký kraj a také často Olomoucký kraj.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ono také při přerozdělování potom z té státní kasy na jednoho obyvatele má Praha nejvíc pochopitelně, takže se to musí někde projevit. A myslíte, že když je kolikrát řeč o odlivu z vesnic, o přílivu právě do těch velkých měst, že by se to mohlo změnit, že by vesnice zase začaly vzkvétat, že to, co tam bylo, vlastně v dobách socialismu, kde tam fungovaly obchody, kulturní centra, najednou to všechno jakoby přestalo.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je poměrně složitá otázka, ono to totiž nesouvisí jenom s tím, jak je kdo nebo není bohatý, ale ono to také souvisí se změnou charakteru života a trošku se změnou charakteru hospodářství, já uvedu jenom takový zase jeden údaj, už jsem řekl, že neuvedu žádný údaje.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Kdo už by je měl vést jiný, než rektor Vysoké školy ekonomické.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Když už jsme se třeba bavili o tom, kolik se vytvoří nových hodnot v tom hrubém domácím produktu, tak třeba zemědělství, což je samozřejmě přesně ta věc, která patří do těch regionů a která patří na vesnice a menší města, tak zemědělství dnes v tvorbě hrubého domácího produktu představuje nějaká tři, čtyři procenta, zatímco v té době, jak vy říkáte, socialismu, se to pohybovalo těsně někde kolem deseti procent, to znamená, že prostě i ta struktura hospodářství, ty základní toky peněz, majetku, věcí, které v hospodářství jsou, tak se dnes ubírají jiným světem a my jsme takový spíš stále průmyslový stát, vždycky jsme byli, tak z tohoto pohledu samozřejmě také pracovní příležitosti, způsob obživy, hlavní, hlavní základní tendence bývají v hospodářství, prostě se přesouvají spíše do měst a do služeb a podobně, takže samozřejmě, že se ten charakter života v těch menších městech a vesničkách výrazně mění. Na druhé straně zase bych řekl, že české vesnice zkrásněly, že dnes najdete velmi mnoho hezký míst v republice, kde si lidé i přes třeba menší přísun peněz dokáží pomoc, ale charakter se za těch dvacet let změnil.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Samozřejmě je velmi smutný pohled na vesnicích na ty prázdné selské dvory, na ta družstva, na prázdné zničené kravíny, vepřína ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Skládky ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Přesně tak. No, vy jste teď řekl vlastně zase slovo do pranice. Já už jsem chtěl toto téma ukončit. Přeci jenom zase ten příliv peněz neničí někdy ty vesnice z toho urbanistického pohledu, z toho pohledu stavebnictví, protože najednou u vesnice vznikne nějaké monstrum, my už jsme si zvykli v okolích velkých měst na těch polích, že se postaví nějaká ta kostka, nějaké to nákupní centrum, najednou, když k té malebné vesnici se přiřadí něco podobného.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já mám někdy stejný pocit i v Praze. Bohužel i v Praze, když se někdy člověk porozhlédne nebo i v těch větších městech, to je asi věc spíš pro územní plánování pro to, jak vypadá územní plán, pro to, jak vypadá nějaká urbanistická koncepce, je to tak trošku, jak říkáte, je to asi škoda, protože asi taková velmi rázovitá, vlastně velmi rázovitý urbanismus, který je znám třeba v jižních Čechách nebo na jižní Moravě a který všichni máme rádi, protože má hluboké kořeny a tradici a mluví na nás vlastně řečí minulosti a takovou velice, bych řekl, je takovým příkladem historie vývoje české společnosti, tak i tam nacházíme to, co jste řekl, stačí často projet se jenom autem, je to bohužel tak, ale platí to asi i pro velká města.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Patřím taky mezi staromilce, když jsem se procházel starým Smíchovem, bylo mi fajn i s těmi stánky, kde se opékala kuřata, nevím, párky, najednou je to jedna velká skleněná budova vedle druhé, když přijdete do centra Prahy, do centra Berlína, už jsem to tady i říkal, tak nevíte najednou, kde pomalu jste, i ty značky. Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí je profesor inženýr Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Posloucháte pořad Českého rozhlasu 2 Praha Jak to vidí, a to v premiéře dopoledne mezi půl devátou a devátou, v repríze pak po jedenácté hodině a v tištěné podobě si můžete přečíst myšlenky našich hostů po čtyřiadvaceti hodinách na našem webu www.rozhlas.cz/praha. Richard Hindls, náš dnešní host. Vláda schválila takzvanou "bílou knihu terciárního vzdělávání". Jde o úpravy ve školství, o finance. Co to znamená pro studenty, školy, samotné vzdělávání u nás.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak z hlediska, z pohledu z hlediska té "bílé knihy" terciárního vzdělávání zatím ještě nic, protože zatím nejsme ještě na prahu zákona, vláda přijala před deseti, čtrnácti dny teprve tento dokument. Je to určitá reakce a podle mě poměrně správná reakce na to, že vysokoškolský zákon, který v tuto chvíli už oslavuje své jedenácté narozeniny, protože byl přijat v roce 1998 a potom následovala celá řada novel, naposledy na začátku roku 2006 těch novel bylo dokonce velmi mnoho, tak už pochopitelně e úplně vyhovuje tomu, jak se mění znalostní společnost, jak se mění naši studenti a jak se měníme i my učitelé, jak vlastně se mění celá společnost. Ty změny asi byly nutné a ta "bíla kniha" je takovým asi dva roky připravovaným, poměrně pečlivě připravovaným konceptem, jak by se mělo vysoké školství a potažmo i věda a výzkum, protože to spolu bezprostředně souvisí, jak by se mělo vyvíjet. Ve stejné době vlastně se teď horečně už dokončují práce na přípravě zákona číslo 130, to je zase zákon o financování vědy a výzkumu, já už jsem řekl, že to vše spolu souvisí, tam už jsou ty práce na úrovni teda projednávání v prvním, druhém čtení ve výborech, ve sněmovně, čili tam už jsou ty práce podstatně pokročilejší a je to takový signál, že vlastně naše společnost chce udržet univerzity, české univerzity na slušné úrovni. A já musím říct, že české univerzity mají velmi dobrou úroveň. Já velmi často a ne poměrně nerad slyším to, že naše vysoké školy nejsou příliš kvalitní, samozřejmě, jak už jsem to říkal i u tohoto mikrofonu, jsou školy kvalitnější, nebavme se o Kolumbii v New Yorku, nebavme se o Harvardu, ale bavme se o takovém slušném evropském průměru. A tam si myslím, že naše vysoké školy i ty starší, ty novější prostě nemají špatnou úroveň, kdyby jí měly, pak by naši studenti neseděli dneska v Londýně, v Paříži, ve špičkových firmách a neodcházeli by tam poměrně brzo po škole. Co je ovšem ten koncept "bílé knihy", teprve teďko vlastně vláda řekla, že by se mělo nějakým způsobem pokračovat, to pokračování vždycky je takové, že se zpracuje věcný záměr zákona, na tom teďko ministerstvo a všichni, kteří do toho mohou nebo mají nějak mluvit, pracují, ten věcný záměr zákona podle mého odhadu by mohl spatřit světlo někdy do, řekněme, léta, do začátku prázdnin, možná i dříve, bude záležet na tom, jak ta jednání budou probíhat. No, pak už přijde paragrafované znění. A otázka je, na kolik bude politická vůle se k některým věcem přiklonit, je pravdou také na druhé straně, že některé věci v "bílé knize" ne úplně dobře vysoké školy vnímají, nebo ne, úplně všecky ty věci jsou, bych řekl, dokonale zpracovány nebo promyšleny, takže myslím, že ta debata ještě nebude jednoduchá, že se ukáže teprve ještě v několika dalších měsících, na čem se skutečně reprezentace vysokých škol, studenti, kteří jsou velmi kvalitně zastoupeny v radě vysokých škol, ve své studentské komoře, rektoři, samozřejmě také ti, kteří rozhodují o penězích v tomto státě, tak je otázkou, na kolik se na některých věcech dokáží dohodnout.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Co by tedy měla přinést podstatného nebo rozdílného od stávajícího stavu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Takové základní věci, které se asi budou ještě diskutovat, jsou dvě, tam, nebo aspoň ty největší dvě, to je způsob řízení vysokých škol, kdy vlastně by se měla zesílit role takzvaných správních rad, ty správní rady existují už dnes, ale ovlivňují poměrně vel velmi malém rozsahu chod vysokých škol, čili způsob řízení a potom také tím pádem postavení samospráv. U těch správních rad je trošku sporné, kdo je vlastně bude jmenovat, protože pokud je bude jmenovat politická reprezentace, tak je to přece jenom zásah do autonomie vysokých škol a to by asi úplně dobře nebylo, pokud by zase neměli odpovídající silný hlas studenti, tak si myslím, že to také dobře není, protože oni jsou velmi jaksi důležitými účastníky vysokoškolského života nebo oni jsou především ti hlavní hráči na vysoké škole, takže ten způsob řízení si myslím, že ještě se asi bude muset nějakým způsobem diskutovat, druhá věc, která tam hraje roli poměrně významně, je vůbec způsob financování vysokých škol, mluví se o školném, nemluví se o školném, kdo, v jaké výši, které jiné kanály potečou vlastně na vysoké školy, dnes třeba ve vědě, máme dvacet dva poskytovatelů finančních prostředků pro vědu a výzkum. To je například, jeden z nich je bezpečnostní informační služba, samozřejmě, já nevím, v rozsahu daleko věští, jako je ministerstvo školství nebo Akademie věd, ale i těch poskytovatelů je příliš mnoho, čili toto všechno bude hrát svoji roli. Dnes je taková zvláštní situace, že rektor vlastně odpovědný ministerstvu školství, potažmo vládě, za hospodaření vysoké školy. A já mohu říci, že rozpočty těch velkých vysokých škol jsou v miliardách korun, naše univerzita má také rozpočet, který je vyšší než miliarda koruna. Karlova univerzita je někde kolem šesti miliard, pokud mám dobrou paměť. A ten rektor má velmi malé třeba pravomoce z hlediska hospodaření fakult, protože prakticky fakulty dostávají přidělené prostředky a rektor nemá žádné páky na to, jakým způsobem, nějakým způsobem korigovat třeba činnost těch fakult, takže tady je celá řada věcí, které vyžadují asi určitou změnu a to všechno by se mělo nebo už se to částečně odráží v tom konceptu "bílé knihy" a mělo by se objevit ve věcném záměru, tam si myslím, že se odehraje ta rozhodující bitva, no, a potom samozřejmě v paragrafovaném znění a ve všech těch legislativních normách, které potom následují.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Rozumělo by se i postavení pedagogů nebo, řekněme, status, dáte studentovi nedostatečnou, on přijde s basebalkou na vás.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak zatím jsou to u nás spíše věci, které se buď nestaly nebo se staly, dají se spočítat asi na prstech jedné ruky ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Naštěstí základy ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... zaklepejme to na ten případ z Hradce Králové, ale, myslím, že to bylo v Hradci Králové, ale tam si spíš myslím, že jde o takový systém řízení jako takový, že to postavení jednotlivých učitelů si myslím, že se zase tolik nezmění, jsou tam ovšem úpravy i třeba v oblasti udělování akademických hodností, jsou tam určité návrhy zatím, jak udělovat docentury a profesury, tak z tohoto pohledu samozřejmě ano, budeme-li hovořit o tom, že za vším hledejme peníze, tak potom samozřejmě také, budeme-li hovořit o nějakých pracovněprávních vztazích, dnes vlastně mají rozhodující slovo fakulty, tak také tam může dojít k nějakým změnám.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jste pedagog, jste rektor, vím, že na vysokých školách se studenty problémy až toho typu nebývají, prostě se vyloučí a je to ale ze základního vzdělání někoho vyloučit je poměrně velký problém. Čím to je, teď taková obyčejná lidská úvaha, teď už trošku pamětnicky řeknu, za naší doby byl pedagog pojem, báli jsme se ho potkat na ulici, aby nás nepřistihl při něčem nekalém a najednou jakoby učitelé ztráceli tu autoritu, je to v dětech, je to v době, čím to vůbec je.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ono je to asi různé na různých stupních. Když se podíváte na nejrůznější hodnocení prestiže povolání, tak vysokoškolské učitele najdete strašně vysoko, někde tam, co jsou lékaři a podobně, najdete možná na prvním, na druhém, na třetím místě vysokoškolského profesora, ne tak už úplně učitele třeba základní školy. Já si myslím, že my jsme obecně trošku teď v takové době, kdy se trošku bojíme autorit, kdy možná některým zavedeným pravidlům se nechceme úplně podřídit, kdy možná, a teď mluvím spíš o tom školství základním, případně středním, nemám úplně dobře nastaven poměr mezi rodiči a školou. Já si myslím, že pořád základ výchovy je v rodině, nikoliv ve škole, často slýcháme oni to a ono nás nenaučili, oni to a ono nám tolerují, to za to může pan učitel nebo paní učitelka, já si pořád myslím, že základ výchovy je v rodině, tam je přece největší citová vazba, odtamtud vlastně to dítě si přináší nejvíc návyků, je tam příklad v rodině nebo v rodičích, nebo případně v dalších příbuzných, tam je ten základ. A to, že postavení učitele dnes není takové jako bylo v minulost, pan řídící učitel, to bude asi také trochu o penězích, protože opravdu dnes finance, které do školství plynou, nejsou dostatečné, když se podíváme na takový jednoduchý údaj, jsme u těch údajů, v tom, co se z hrubého domácího produktu dává třeba na české vysoké školství, jsme na téměř posledním místě v Evropě a pokud by se naplnily některé hrozby, které přináší přípravu rozpočtu pro tento rok, tak možná klesneme na úplně poslední místo, o tom to také je.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak naštěstí u nás není ten obrázek, který známe ze světa, z filmů zejména, samozřejmě, že by žáci procházeli bezpečnostními rámy, měli osobní prohlídky, zabavovali se jim mnohdy i střelné zbraně, no, tak doufejme, že přeci jenom k tomu máme daleko.
Rektor Vysoké školy ekonomické, profesor Richard Hindls, hostem dnešního pořadu Jak to vidí, poslední téma, řekněme, malinko lehčí, z výzkumu, který prováděl, nebo který se prováděl na Internetu, plyne, že nejnepříjemnějšími turisty jsou Američané, označila je tak osmnáct procent cestovatelů, pak Francouzi, potom Němci a Britové. No, co vy na to.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tohle mě docela překvapuje, protože Američané jsou takovým obecně, bych řekl, velmi příjemní lidé a mně se třeba na nich strašně líbí takový ten optimismus, ta víra ve vlastní sílu, ve vlastní národ, teď jsme to měli možnost vidět při inauguraci nového prezidenta, to může být na jedné straně velice pozitivní, pokud jste ve Spojených státech, kde jsou tam poměrně dost vlídní, ale možná, když vyjedou to velké sebevědomí, je to nejmocnější, nejbohatší stát na světě, představuje elitu dneska v oblasti vědy, výzkumu, v oblasti celé řady jiných stránek našeho života, možná, že tohle to všechno potom při tom, když přijdu do jiné země, může hrát roli, že se dožadují svých práv a svých možností a že mohou působit na třeba hoteliéry nebo cestovní kanceláře tímhle tím způsobem. Je pravda, že amerických turistů třeba u nás, pokud se budeme bavit u nás, já tenhle výzkum přesně neznám, o kterém jste hovořil, tak amerických turistů spíše přibývá, nepřibývá jich nějak rychle, ale oni dneska z pohledu toho, kolik tvoří vlastně procent v návštěvnosti naší země, ať už se budeme bavit o hostech, anebo o počtu nocí, které tady stráví, to nejsou úplně stejné ukazatele, se pohybují tak v poslední době na takovém šestém, sedmém místě, zatímco někdy před deseti lety byly až někdy i za první desítkou, tenkrát dominovali spíše naši nejbližší sousedé, Poláci, Slováci, Rakušani, Němci, teď se to trošku změnilo. Američanů trošinku přibývá, přibývá jich zejména v těch dražších hotelech, tří a čtyř a pětihvězdičkových hotelech a možná, že nejsou spokojeni s těmi službami, jak jsou zvyklí třeba ze západní Evropy nebo, to není vyloučeno, navíc je známo, že naše hotely jsou poměrně velmi drahé, a to nejenom v Praze, můžeme se stejně tak podívat třeba i do Bratislavy, to je samozřejmě jiný stát, Bratislava má drahé hotely, to jim třeba možná přijde divné, že ty služby tak neodpovídají, pak tam může už nastoupit to, o čem jste hovořil, jistý způsob nepříjemnosti řekněme.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Kolikrát má člověk dojem, jsem Američan, kdo je víc. A možná taky, všiml jste si, že v těch filmech, které se produkují, tu zeměkouli vždycky zachrání jenom Američan, že jsem zatím neviděl film, kde by naší planetu od srážky s asteroidem či něčím jiným, jinou planetou, já nevím, zachránil třeba Francouz nebo Němec.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To jsem si nevšiml v těch takových válečných filmech. A když jsme u těch válečných filmů, tak si pamatuju, že mně už jako dítěti přišlo zvláštní, že, teď možná trošku odbočuju, že Rusové vždycky útočili zprava doleva a Němci zleva doprava, jestli je to tím, že se člověk podívá na mapu, tak nevím, já se schválně teďko podívám na nějaký americký film a oni jsou stále stejné s těmi asteroidy, s tím, jestli oni útočí zleva doprava nebo zprava doleva, to se schválně podívám.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak jsem rád, že jsme to zakončili s humorem, našim dnešním hostem byl profesor, inženýr Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, připomínám, dopoledne mezi půl devátou a devátou premiéra v pořadu Jak to vidí, po jedenácté hodině v repríze a po čtyřiadvaceti hodinách i v tištěné podobě na našem webu. Děkuju za to, že jste přišel a že jste strávil půl hodinu s námi. Mějte se hezky.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mějte se fajn. Krásný den.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Richard Hindls
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová